Veřejné zakázky? Samá administrativa a nepřehlednost

Praha – Zbytečně administrativně složitý a hlavně nepřehledný – takový je podle zadavatelů i dodavatelů tendrů zákon o veřejných zakázkách. Technická novela nabyla účinnosti teprve před měsícem a už teď se ukazují její nedostatky, jak vyplynulo z průzkumu mezi veřejnými, sektorovými a dotovanými zadavateli a mezi dodavateli veřejných zakázek, který provedla advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal. Úprava je ale pouze dočasná. Nejpozději v dubnu příštího roku musí kvůli evropské směrnici vejít v platnost zcela nový zákon.

Novela přitom měla velmi jasný cíl, a to rychle odstranit odbornou veřejností nejvíce kritizované body zákona o veřejných zakázkách. Ve výsledku ale celý proces zadávání tendrů zkomplikovala. Alespoň takové jsou závěry průzkumu, v němž 40 procent respondentů hodnotí současnou právní úpravu jako nepřehlednou a nejasnou. „Většina lidí zapojených do procesu veřejných zakázek na straně zadavatelů i dodavatelů dlouhodobě kritizuje administrativní zátěž spojenou s každou veřejnou zakázkou. Není náhoda, že novela zákona o veřejných zakázkách se již v minulosti objevila na seznamu nejhorších legislativních počinů v rámci ankety Zákon roku,“ podotkl advokát Ondřej Chmela z kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal, která průzkum uskutečnila.

I přes tuto kritiku, ale některé změny, jež novela přinesla, hodnotí zadavatelé i dodavatelé kladně. Devět z deseti například souhlasí se škrtnutím povinnosti rušit veřejnou zakázku při obdržení jedné nabídky. Zvýšení limitu pro dodatečné práce z 20 procent na 30 je správné podle 47 procent oslovených respondentů. Celkem 13 procent oslovených by navrhovalo, aby se limit zvýšil až na 50 procent hodnoty původní veřejné zakázky pro každou jednotlivou změnu tak, jak umožňuje evropská směrnice. Naopak třetina (33 procent) oslovených se domnívá, že zvýšení limitu povede pouze k plýtvání veřejnými prostředky.

Dodavatelé veřejných zakázek se vedle toho ale obávají změny ohledně přípustnosti těchto víceprací. Podle 67 procent z nich způsobí nová podoba zákona problémy s výkladem, 13 procent dodavatelů jí dokonce vůbec nerozumí.

MMR už připravuje nový zákon

Na stole úředníků z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) už ale leží rozpracovaný zcela nový zákon, který pracovně nazývá zákon o zadávacích řízení. Celkem 27 procent zadavatelů a dodavatelů si od něj slibuje právě snížení administrativní zátěže celého zadávacího procesu. Podle 32 procent z nich by měl být tento zákon stručnější a přehlednější.

Video Chmela: Zadávání veřejných zakázek je zbytečně komplikované
video

Chmela: Zadávání veřejných zakázek je zbytečně komplikované

Chmela je toho názoru, že se těmto požadavkům po minulých zkušenostech nelze divit. „Stávající složitý zákon prošel za necelých devět let účinnosti dvěma desítkami novelizací, což nepřispívá k jeho přehlednosti. V mnoha případech se zavádí novinky, které vzápětí následující novela opět ruší. K tomu je třeba připočítat rozsáhlou rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která řadu ustanovení zákona vykládá pro zadavatele značně překvapivým způsobem. Zadavatelé tak mnohdy vůbec nevědí, jakým způsobem řešit jednotlivé nestandardní situace,“ upozornil.

Věcný záměr nového zákona v polovině března schválila vláda. Podle normy, jež určuje podmínky zadávacího řízení, by měli dostat zadavatelé do rukou větší pravomoci ovšem za předpokladu jasně transparentního a přiměřeného postupu. Zakazuje například uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona nebo zadavatele. Zvyšuje také limit pro povolené vícepráce na 50 procent ze 30 procent, které platí nyní. Nový zákon by měl podle všeho také u některých tendrů zakázat vybírat vítěze pouze podle nejnižší ceny. Veřejným institucím chce umožnit zadávat zakázky na právní služby při soudních a správních sporech bez výběrového řízení.

Paragrafovým zněním by se měla vláda zabývat letos v květnu či červnu, do sněmovny by pak měl přijít na podzim. Kvůli evropským pravidlům musí nový zákon začít platit nejpozději 18. dubna 2016.