Rozhlas: Kurzarbeit zatím v nedohlednu

Praha - Zavedení takzvaného kurzarbeitu v České republice se zatím odkládá, informuje o tom Český rozhlas. Opatření má pomoci firmám v krizi, které by mohly místo propouštění zaměstnancům jen zkrátit pracovní dobu, a rozdíl v platu by dorovnal stát. I když podle resortu práce a sociálních věcí by mohl začít platit už na podzim, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) předpokládá ještě pozdější termín. 

Kabinet schválil toto protikrizové opatření loni v listopadu a začít fungovat mělo už letos na jaře. Vše se zaseklo ve sněmovně, když novelu o zaměstnanosti, kam ministerstvo práce kurzarbeit zahrnulo, poslanci dosud stihli projednat jen v prvním čtení. 

„Další jednání o kurzarbeitu proběhne v rámci výboru pro sociální politiku ve sněmovně přesně v polovině dubna. Pokud by všechno šlo hodně hladce, tak by vlastně mohl začít platit od poloviny letošního kalendářního roku,“ uvedl pro rozhlas mluvčí ministerstva práce Petr Habáň. 

Je podzim reálný?

I když Mládek mluví podobně jako resort práce o podzimu, ani tímto termínem si není jistý. „Kolem toho jistě bude obtížná debata… Že by se to stihlo do 1. října, už si skoro neumím představit,“ dodal Mládek.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD)

Zdroj: ČTK
Autor: Michal Doležal

Ne všichni koaliční partneři jsou však zavedení kurzarbeitu naklonění. Proti je už od počátku ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Sám říká, že ho opatření v současnosti vůbec nezajímá a zdržení ve sněmovně mu nevadí. 

ministr financí Andrej Babiš

„Žádný kurzarbeit nepotřebujeme, je to výmysl odborů… Když vznikly sankce vůči Rusku, tak někdo tady začal šířit poplašnou zprávu, že naše firmy budou bankrotovat. Mně se to od počátku nelíbí, protože je potřeba definovat, kdy vlastně vzniká ten kurzarbeit.“


Zkrácené úvazky v dobách krize

A co by vlastně kurzarbeit přinesl? Zaměstnanci podniků, kteří kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě neměli práci na plný úvazek, by mohli po dobu výpadku dostávat 70 procent mzdy. Z toho by jim 50 procent uhradil zaměstnavatel, 20 procent by pak šlo ze státního rozpočtu. O každé jednotlivé žádosti o podporu ze strany podniků by nicméně rozhodovala vláda.

Státní příspěvek by se firmám vyplácel nejdéle půl roku, při opakované žádosti pak maximálně jeden rok. Výše příspěvku by přitom byla zastropována na 10 či 15 procentech průměrné mzdy (nyní 2 481 či 3 721 korun). Opatření v minulosti zavedlo například Německo.