Ruská ekonomika má nejhorší za sebou, tvrdí jeho ministr financí

Moskva – Ruská ekonomika, kterou těžce zasáhly propad cen ropy a západní sankce, je z nejhoršího venku, prohlásil dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Odborníci nicméně předpokládají, že v letošním roce zažije Rusko první hospodářskou recesi od roku 2009. V lednu se hrubý domácí produkt Ruska meziročně snížil o 1,5 procenta, podle Siluanova se však ekonomika začíná stabilizovat, píše agentura Reuters. Také prezident Vladimir Putin varoval před předčasnou důvěrou v domácí hospodářství.

„Konec loňského a začátek letošního roku byly mimořádně obtížným obdobím,“ řekl Siluanov. „Nyní vidíme, že to nejhorší skončilo, a naopak registrujeme určité známky stabilizace,“ dodal. Ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev k tomu dnes dodal, že ruská inflace již dosáhla svého vrcholu. Spotřebitelské ceny v Rusku v únoru podle tamního statistického úřadu meziročně stouply o 16,7 procenta po lednovém nárůstu o 15 procent.

Prezident Vladimir Putin však varoval před předčasným optimismem ohledně tamní ekonomiky. Dnešní série statistických údajů pak ukázala další propad reálných mezd, maloobchodního obratu a investic a také další růst nezaměstnanosti.

Podle nejnovějších údajů se ale maloobchodní tržby v Rusku v únoru meziročně snížily o 7,7 procenta a reálné mzdy se propadly o 9,9 procenta. „Domácí poptávka se hroutí kvůli devalvaci rublu. To bude pokračovat minimálně v celém letošním roce,“ řekl k údajům hlavní ekonom společnosti VTB Capital Vladimir Kolyčev. Míra nezaměstnanosti v Rusku se v únoru zvýšila na 5,8 procenta z lednové úrovně 5,5 procenta. Firemní kapitálové investice klesly o 6,5 procenta. Nejnovější data podle ekonomů vysvětlují, proč strach z hospodářského propadu mezi ruskými politiky převažuje nad obavami z rostoucí inflace.

Video Ruská ekonomika má prý to nejhorší za sebou
video

Ruská ekonomika má prý to nejhorší za sebou

Za rostoucí inflací stojí zejména prudké oslabení ruské měny – rublu. K růstu cen vedle toho přispívá i zákaz dovozu řady potravin ze západních zemí, což je ruská odpověď na zavedení západních sankcí vůči Moskvě kvůli anexi Krymu a událostem na východě Ukrajiny.

Ruská centrální banka v prosinci zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 17 procent, aby zastavila propad rublu a zmírnila růst cen. Letos již ale tuto sazbu snížila na 14 procent, aby omezila negativní dopady vysokých nákladů na půjčky na ekonomiku. Ruské podniky si však podle agentury Reuters stěžují, že úroky jsou stále příliš vysoké. Také Putin uvedl, že úroková sazba zůstává na vysoké úrovni, tu však podle prezidenta současné podmínky vyžadují.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v lednu předpověděl, že hrubý domácí produkt Ruska v letošním roce klesne o tři procenta po loňském nárůstu o 0,6 procenta. Napřesrok by mělo tempo hospodářského poklesu podle lednové prognózy MMF zpomalit na jedno procento. Uljukajev dnes předpověděl, že ruská ekonomika by mohla v příštím roce stoupnout o dvě až 2,5 procenta. Ruská centrální banka nicméně předpokládá, že hospodářský pokles bude napřesrok pokračovat. Letos banka počítá s propadem ekonomiky o 3,5 až čtyři procenta, takže je pesimističtější než MMF.