Dnes ženy začínají vydělávat jako muži, do té doby vlastně dělají zadarmo

Praha - Ženy v Česku musí pracovat o dva a půl měsíce déle než muži, aby dosáhly na mužský roční výdělek. Mají totiž o 23 procent nižší průměrnou mzdu než muži. Vyplývá to z údajů informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce. Podle statistiků je za rozdílem zejména to, že ženy působí v hůře placených profesích a odpracují méně hodin.
Video Ekonomika ČT24: Ženy stále berou méně než muži
video

Ekonomika ČT24: Ženy stále berou méně než muži

Ekonomika ČT24: Ženy stále berou méně než muži

eko, 17.3.2015

Teprve od dneška vydělávají ženy stejně jako muži

Průměrná mzda žen dosahovala podle údajů za loňské první pololetí 22 430 korun. Muž měl v průměru 29 290 korun. Rozdíl činil 23 procent. Podle statistiků však o situaci víc vypovídá medián než průměr. Medián ukazuje tzv. střední hodnotu výdělku mužů a žen, to znamená, že polovina lidí vydělává méně než medián, druhá polovina více. A tyto mediány příjmu se lišily o něco méně. U žen byla jeho hodnota o pětinu nižší než u mužů. Střední mzda žen dosahovala 18 939 korun, u mužů pak 23 678 korun.

Čím vyšší výdělek, tím je propast větší

Zároveň platí, že čím lepší pozice, tím větší je propast, porovnáme-li výdělky můžu a žen. U desetiny lidí s nejnižšími mzdami je propast menší, příjmy žen a mužů se liší o 12 procent. Ženy braly průměrně 11 059 korun, muži 12 533 korun. Naopak u desetiny lidí s nejvyššími výdělky byl rozdíl téměř dvojnásosbný v porovnání s nejnižší příjmovou skupinou: 23 procent. Ženy měsíčně inkasovaly 35 710 korun, muži 46 667 korun.

Hranice příjmu, nad níž se pohybuje čtvrtina žen a čtvrtina mužů, je v Česku pro obě pohlaví rozdílná. U mužů je částka o pětinu vyšší. Zatímco čtvrtina žen vydělávala přes 25 717 korun, čtvrtina mužů měla nad 32 307 korun.

Rozdíly v platech mužů a žen v členských státech EU v roce 2013
Zdroj: Eurostat

Soukromá sféra rozdíly ještě více umocňuje oproti veřejnému sektoru a státním službám. Průměrný plat žen dosahoval loni za první pololetí podle údajů ze systému 24 096 korun. Muž v průměru pobíral 28 969 korun. Rozdíl činil 17 procent. Ženy měly medián 23 457 korun, muži 26 529 korun. Výdělky se liší o 12 procent.

„Nevidím jediný důvod, proč by měl být 22procentní rozdíl mezi dvěma lidmi, pokud oba dělají dobře svoji práci, jen proto, že jeden je žena a druhý muž,“ říká Taťána Le Moigne, ředitelka Google ČR.

Ještě v roce 2008 byl rozdíl mezi výplatou muže a ženy v Česku víc než 26 procent. Tento rozdíl postupně klesá. Pravdou ale je, že pomalu – oproti roku 2008 se smazaly pouze 4 procenta. „V žádném případě to není proto, že by se přijímala nějaká opatření pro to, aby se to stalo. Ale je to spíš tím, jak se vyvíjí ekonomika,“ myslí si Petr Pavlík z katedry genderových studií Fakulty humanitních studií UK.

"Klima v české společnosti se mění. Myslím si, že ženy jsou vnímány jako plnohodnotný partner a že tady snad nedochází v nějaké velké míře k diskriminaci. Ale třeba ta skutečnost, že máme tak dlouhou rodičovskou dovolenou je svým způsobem trochu past, protože to vlastně svádí ženy k tomu, aby byly déle mimo pracovní proces, aby se věnovaly rodině a tím ztrácejí čas proto, aby mohly budovat kariéru. A každá žena se musí rozhodnout, jestli ten čas, který má, věnuje rodině, anebo tomu, že bude pracovat na své kariéře," řekla v Ekonomice ČT24 předsedkyně správní rady Nadace České spořitelny Klára Gajdušková.


Manažerek je v Česku stále málo

V nejvyšších vedoucích pozicích je v Česku obecně stále jen velmi málo žen. I tam ale dostávají méně než muži. U nejlépe odměňovaných lidí v zemi je propast mezi výdělky žen a mužů nejvyšší. V roce 2013 částku vyšší než 100 000 korun na výplatní pásce podle statistického úřadu mělo 1,6 procenta mužů a 0,4 procenta žen, na víc než 73 000 korun hrubého dosáhlo procento žen a 3,25 procenta mužů.

„Právě malá odtržená skupina top manažerů - mužů s velmi vysokými výdělky pak způsobuje, že z pohledu průměrných mezd jsou rozdíly podle pohlaví v ČR jedny z nejvyšších v Evropě,“ uvedli statistici.

V posledních letech začíná řada velkých nadnárodních společností dosazovat ženy do vedení firmy cíleně. „Ten zájem je z jejich strany motivován ekonomicky. Dnes je čím dál tím víc studií, které ukazují, že diverzita ve vedení firem je žádoucí a vede k větší profitabilitě,“ dodává Pavlík.

Průměr a medián mezd a platů za první pololetí 2014 (v Kč)
Zdroj: Informační systém o průměrných výdělcích ministers

Roli ve výši příjmu hraje také věk a pracovní dráha. Ženy kvůli dětem a rodičovské přeruší práci, muži po služebním žebříčku stoupají plynule. Podle statistiků je ženy už nikdy nedoženou. Měsíčně odpracují v průměru také méně hodin než muži, a to zřejmě právě kvůli rodině, méně dělají přesčasy a mají víc částečných úvazků. Navíc působí v hůře placených oborech a na nižších pozicích.

Například ve zdravotnictví je čtyřikrát víc žen než mužů a ve školství třikrát víc. Muži převažují v řemeslech, při obsluze strojů a hlavně na vedoucích postech. Ve vědě a výzkumu jim připadá 95 procent šéfovských pozic, v obchodě, marketingu či reklamě tři čtvrtiny.


Za stejnou pozici bere muž vyšší plat než žena

„I ty ženy, které pracují na srovnatelných vysokých pozicích jako muži, dostávají v průměru nižší mzdy,“ uvedli statistici. Podotkli, že ženy jsou přitom vzdělanější, na vysokých školách jich studuje víc než mužů. Minimální rozdíly podle statistiků bývají u platů soudců a soudkyň, učitelek a učitelů základních škol či psychologů a psycholožek.

Podle Asociace žen Business & Professional Women (BPW) za rozdíly může segregace na trhu práce i stereotypy. Zástupkyně asociace podotýkají, že i když bez práce žen není možné zajistit hospodářský růst, při odměňování „se na to stále jaksi zapomíná“.

O kolik berou muži více než ženy
Zdroj: ČT24