Koruna historicky propadla vůči USD, reaguje na akci ECB

Praha/Frankfurt nad Mohanem - Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi má jasno.  Receptem proti řecké nákaze je podle něho to, že banka nakoupí státní a další dluhopisy v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky. Od nákupů, které odstartovaly počátkem týdne, si slibuje, že ochrání země eurozóny před novou krizí šířící se z Řecka. V důsledku intervencí ale oslabuje euro vůči dolaru, což podle analytiků stojí za propadem české koruny, která vůči americké měně oslabila nejvíce za posledních téměř jedenáct let.

Kurz české měny k dolaru se dnes přiblížil k hranici 26 korun. Dolar bylo možné v sedmnáct hodin pořídit za dvacet pět korun a sedmdesát osm haléřů. Podle údajů serveru Patria Online to znamená, že koruna od pondělí oslabila k dolaru o šedesát tři haléřů. Krátkodobě se navíc dostala až na úroveň 27,85 Kč/USD. Během odpoledne sice propad zmírnila, přesto ale k americké měně skončila na nejslabším kurzu od září roku 2004.

Česká měna tak aktuálně kopíruje propad, který vůči dolaru zažilo euro. To spadlo dokonce na dvanáctileté minimum 1,059 USD/EUR. „Koruna se veze ve vleku slábnoucího eura. Od okamžiku, kdy Česká národní banka kurz koruny svými intervencemi svázala s kurzem eura, je pohyb koruny k dolaru dramaticky větší,“ uvedl analytik firmy Next Finance Jiří Cihlář.

Cíl akce ECB

Cílem nákupů státních a dalších dluhopisů je podpořit ekonomiku a odvrátit cenovou deflaci. ECB hodlá prostřednictvím těchto nákupů pumpovat do ekonomiky eurozóny nejméně do září 2016 zhruba 60 miliard eur (1,6 bilionu Kč) měsíčně. Doufá, že zvýšením objemu peněz ve finančním systému přiměje komerční banky k větší úvěrové aktivitě, která podpoří ekonomiku a zvýší tlak na růst cen.


I ostatní analytici se shodují, že oslabování eura k dolaru nastalo poté, co ECB v pondělí zahájila rozsáhlé nákupy dluhopisů s cílem podpořit ekonomiku. Podle agentur Bloomberg a Reuters již dluhopisy v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky nakupují v rámci Eurosystému například centrální banky Německa, Francie a Belgie. Kvůli tomu od začátku týdne výrazně klesají výnosy z dluhopisů většiny zemí eura. „I přes obnovenou řeckou krizi jsme zaznamenali další pokles těchto výnosů u Portugalska a jiných zemí, které byly dříve v dluhové krizi. Naznačuje to, že program nákupů aktiv by země eurozóny mohl před nákazou z Řecka ochránit,“ konstatoval šéf ECB Draghi.

Dluhopisy a řecká krize v roce 2010

Po vypuknutí řecké krize v roce 2010 začaly výrazně růst výnosy státních dluhopisů dalších vysoce zadlužených zemí eurozóny, jako bylo Portugalsko, Irsko, Španělsko a Itálie. Portugalsko a Irsko to přimělo požádat eurozónu a Mezinárodní měnový fond o záchranný program, finanční pomoc pro banky pak dostalo i Španělsko.


Euro je sice slabé, pomohlo tím ale akciím. „Západoevropské akciové indexy dnes rostou až o dvě procenta. Nejsilněji rostou akcie automobilek, například BMW nebo Volkswagen o více než tři procenta,“ sdělil analytik Komerční banky Josef Němý. Mírně posílila i pražská burza.


V Bruselu se jedná o Řecku

V Bruselu dnes začínají rozhovory na expertní úrovni mezi Řeckem a trojicí mezinárodních věřitelů o řeckém reformním programu. Dobrozdání věřitelů je podmínkou pro to, aby mohlo Řecko získat od eurozóny splátku úvěru v rámci prodlouženého záchranného programu. Draghi k výhledu ekonomiky měnové unie poznamenal, že oslabování skončilo a hospodářské oživení by se mělo nyní „rozšířit a doufejme, že i zesílit“.

Evropská centrální banka (ECB) provede zároveň v tomto týdnu mimořádnou revizi programu nouzového financování řeckých bank. Centrální banka tak zvyšuje tlak na vládu v Aténách, aby dodržovala závazky spojené s mezinárodním záchranným programem. Program nouzového financování ELA (Emergency Liquidity Assistance) nabízejí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, které mají problémy s likviditou. Mechanismus ovšem vyžaduje souhlas ze strany ECB. 

Poslední prognóza ECB z minulého týdne předpovídá zrychlení ekonomického růstu a zvýšení inflace ze současné záporné úrovně k blízkosti dvou procent v roce 2017. Podle Draghiho jsou tyto odhady závislé na tom, zda ECB uskuteční plný rozsah plánovaných nákupů dluhopisů.

Euro asi směřuje k nejhoršímu čtvrtletí své historie

Od počátku roku ztrácí evropská měna třináct procent a směřuje k nejhoršímu čtvrtletí ve své historii, uvedla agentura Bloomberg. Euro vůči dolaru klesá od loňského léta kvůli diametrálně rozdílnému směřování měnové politiky v USA a eurozóně. Americká centrální banka (Fed) loni své podpůrné nákupy dluhopisů ukončila a letos se chystá začít se zvyšováním úrokových sazeb. Zhruba třetina letošního poklesu eura se odehrála od pátku, kdy příznivé údaje z amerického trhu práce vyvolaly dohady, že Fed začne zvyšovat sazby už v červnu. Deutsche Bank v úterý odhadla, že do konce roku 2017 klesne euro na 0,85 USD.