Brusel – Ministři financí členských zemí Evropské unie dnes souhlasili se vznikem Evropského fondu strategických investic (EFSI), který má oživit hospodářský růst EU. Dnes to řekl novinářům místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen, odpovědný za růst a investice. Nyní začnou vyjednávání s Evropským parlamentem tak, aby byl tento klíčový prvek investičního plánu nové komise schválen v červnu nebo v červenci.
Ministři EU odsouhlasili 21 miliard na růst Evropy
Fond, který je páteří snahy šéfa komise Jeana-Claudea Junckera oživit hospodářský růst EU, by měl začít fungovat ve druhé polovině roku. Katainen dnes zmínil září či říjen jako měsíce, kdy by mohl fond potvrdit první investice, a připomněl, že Evropská investiční banka (EIB) chce některé projekty začít financovat i dříve. Ve fondu mají být především záruky z unijního rozpočtu a peníze EIB, celkem 21 miliard eur (581 miliard Kč). Finance mají v příštích třech letech pákovým efektem přitáhnout 315 miliard eur (8,9 bilionu Kč) v soukromých a veřejných investicích, což by mělo zvýšit růst a zaměstnanost.
„Členské země si stejně jako komise myslí, že skutečně potřebujeme investice,“ míní Katainen. Z dnešních i dřívějších debat o podobě práce EFSI je podle něj zřejmé, že státy EU zdůrazňují význam vysoké kvality projektů, které mají mít na financování prostřednictvím tohoto mechanismu nárok.
Asi čtyřicet projektů je z Česka
Fond a jeho záruky by měly umožnit financování a podporu projektů s „evropskou přidanou hodnotou“, ale i do malých a středních firem. Na předběžném seznamu projektů se sešlo asi 2000 návrhů, z České republiky okolo čtyř desítek. EIB už ale varovala, že některé z nich posuzováním neprojdou.
Země mohou projekty spolufinancovat i prostřednictvím svých národních rozvojových bank či fondů. Itálie se dnes stala po Německu, Francii a Španělsku čtvrtou zemí, která oznámila, že tak učiní. Řím stejně jako Berlín a Paříž slíbil osm miliard eur (asi 216 miliard Kč), Španělé hovoří o částce 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard Kč).
Členské země podle Katainena také stejně jako exekutiva EU zdůrazňují, že do výběru projektů nesmí zasahovat politika. „To je významné, abychom dosáhli průhledného, výkonného a účinného způsobu, jak projekty posuzovat,“ míní.
Jyrki Katainen
EFSI by podle Katainena měl být doplněním, ne konkurencí soukromých investičních projektů či standardních operací EIB. Proto by fond měl podporovat ty projekty, které by bez pomoci na financování nedosáhly. Šéf EIB Werner Hoyer dnešní rozhodnutí ministrů financí uvítal. Rychlost, s jakou země EU legislativu potvrdily, přitom označil za „povzbuzující“.
Projekty, které na záruky z EFSI dosáhnou, vyberou členové investičního výboru budoucího fondu, což je skupina nezávislých expertů. Projekty, které bude spolufinancovat EIB, ovšem budou potvrzovat i její experti. Obecnou strategii určí řídící výbor fondu, v němž s právem veta zasednou zástupci Evropské komise a EIB.
V Evropském parlamentu mají o legislativě jednat hned čtyři klíčové výbory – hospodářský, rozpočtový, pro průmysl, výzkum a energetiku a pro dopravu. Právě v nich by ovšem návrh komise mohl narazit. Kromě jiného totiž předpokládá, že do EFSI bude přesunuto 3,5 procenta financí určených původně na léta 2014 až 2020 evropskému programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. Ačkoliv komise zdůrazňuje, že tyto peníze budou stejně využity pro inovační projekty, europoslancům by se to nemuselo líbit.