Brusel prověřuje podporu solárů v Česku. Možná bude chtít vrátit dotace

Brusel/Praha – Kolem rozvoje solárních elektráren v Česku v minulých letech se rýsuje další kontroverze. Kromě garantovaných cen totiž stát rozděloval majitelům fotovoltaických elektráren i evropské dotace. Zda to bylo v souladu s legislativou, nebo jestli mají úřady začít peníze vybírat zpět, teď rozhoduje Evropská komise. Ve hře je celkem 4,5 miliardy korun – problém připouští jak ministerstvo průmyslu, tak Energetický regulační úřad.
Video Brusel prověřuje podporu solárů v Česku
video

Brusel prověřuje podporu solárů v Česku

Brusel prověřuje podporu solárů v Česku

06.03.2015 U

Cihelka: Za špatné nastavení pravidel by měl nést odpovědnost stát

Evropská komise nyní prověřuje způsob, jakým stát podporoval před rokem 2014 v tuzemsku solární byznys. Důvodem je to, že úřady přikleply majitelům fotovoltaických elektráren podporu nejen z peněženek domácností, ale také peníze z evropských fondů.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytovalo v letech 2009 až 2010 podporu pro výstavbu solárních elektráren z programu Podnikání a inovace, tedy z evropských dotací. Celkově se jednalo o 4,5 miliardy korun,“ sdělila mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Olga Málková.

Jinými slovy, stát garantoval, že se peníze investorům díky tzv. zelené přirážce vrátí v cenách elektřiny. A k tomu ještě podnikatelům na elektrárny půjčoval nebo za půjčky ručil. „Vznikalo to bohužel nezávisle na sobě v kompetenci všemožných resortů,“ vysvětlil náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. A potvrdil, že pokud provozovatelé elektráren využili více forem podpory, tak se finanční návratnost jejich projektů podstatně zkrátila.

PŘÍKLADY PROJEKTŮ, KTERÝCH SE TÝKALO ČERPÁNÍ DVOJÍ PODPORY


Sama Evropská komise odmítá řízení komentovat, dokud nebude definitivně u konce. „Komise bude muset říci, že to bylo v souladu s právem, nebo bude muset říci, že má být podpora zkrácena nebo vyžadována zpět,“ nastínil Šolc. „Obáváme se toho, že většina českých obnovitelných zdrojů bude čerpat příliš velkou kompenzaci z hlediska toho, jak se na to dívá Evropská unie,“ doplnil mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka.

„Pokud k takovému případu došlo, tak bohužel je třeba říci, že je to důsledek chybného nastavení pravidel na straně státu a je zcela nepřijatelné za to trestat podnikatele,“ reagoval mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Miloš Cihelka.

„Není dost dobře možné říct: My jsme udělali chybu, dejte nám ty peníze zpátky. Ti podnikatelé mají úvěry u bank, splácejí je. Neudělali nic špatně, nikoho nepodvedli. Postupovali podle pravidel, která byla nastavena státem. Pokud by za to měl někdo nést odpovědnost, tak by to měl být logicky stát,“ pokračoval Cihelka.

Regulátor zatím prověřil tři investiční programy. Problémy má nejméně čtvrtina firem, které z nich získávaly peníze. „Podle našeho názoru dojde k situaci, kdy většina těch elektráren zkrachuje, jejich majitelé zmizí nebo prostě nebude možné se k těm penězům dostat,“ obává se Chvojka. Ministerstvo průmyslu tvrdí, že nelze okamžitě zastavit přísun peněz firmám, které dvojí podporu čerpají. Byl by to totiž zásah do minulosti. Jasno tak bude muset do celé věci vnést Evropská komise.

PODPORA SOLÁRNÍ ENERGIE V ČESKU

Stát výrobcům elektřiny ze sluneční energie zajišťuje subvencované výkupní ceny a garantuje vykoupení elektřiny vyrobené v elektrárnách, které byly zapojeny do roku 2014.

V důsledku těchto mimořádně příznivých podmínek nastal v roce 2010 v Česku „solární boom“. Za tento jediný rok vzrostl celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren čtyřnásobně. Od ledna 2011, kdy se výrazně snížily garantované výkupní ceny pro nově připojené zdroje nad 100 kilowattů, zájem velkých investorů o výstavbu zdrojů opadl.

Výnosy solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 vláda zdanila 26 procenty, později se sazba snížila na 10 procent.

Vzhledem k tomu, že elektřinu ze solárních elektráren musejí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají, rozdíl cen se projevuje v konečných cenách pro spotřebitele. Nyní činí horní hranice příspěvku na obnovitelné zdroje 495 korun za megawatthodinu.

Podle údajů Evropské fotovoltaické průmyslové asociace (EPIA) má Česko v přepočtu na obyvatele třetí největší instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Evropské unii. Větší výkon na obyvatele mají pouze solární elektrárny v Německu a v Itálii.