Vláda schválila finanční ústavu: Dluhová brzda sepne na 55 % HDP

Praha - Vláda dnes schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, takzvanou finanční ústavu. Zákon například počítá se zřízením národní rozpočtové rady a s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Finanční ústava má zavést hlavně omezení pro zadlužování státu, které vyžaduje i EU. Zákon ovšem omezuje i výši zadlužení obcí a krajů. Normu musí ještě schválit parlament ústavní většinou. Sobotkův kabinet tedy bude potřebovat i hlasy opozice. 
Video Události: Finanční ústavu musí podpořit i opozice
video

Události: Finanční ústavu musí podpořit i opozice

Události: Finanční ústavu musí podpořit i opozice

události, 23.2.2015

Vláda potřebuje pro finanční brzdu získat podporu také opozice

Finanční ústava je navrhována jako ústavní zákon, proto se musí na jeho schválení vládní strany domluvit s opozicí. K dosažení ústavní většiny potřebuje kabinet ještě devět hlasů navíc. Dodat je chce deset poslanců Úsvitu, kteří se před dvěma týdny rozešli s Tomiem Okamurou.

Návrh jsou ochotny podle dostupných informací i přes připomínky podpořit TOP 09 a ODS. Požadavky TOP 09 totiž směřovaly ještě k větší náročnosti pravidel. Dřívější návrh z dob ministra financí Miroslava Kalouska například počítal s možnými kroky a opatřeními již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 procenta HDP. 

  • „Finanční ústava je jedním ze základních kamenů odpovědného chování vlády,“ myslí si Miroslav Kalousek (TOP 09). TOP 09 podle něj zákon podpoří, pokud se vláda zaváže snižovat strukturální deficit o půl procenta ročně.

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka vláda schválila vykastrovaný a značně oslabený návrh finanční ústavy. Z původního konceptu vláda podle něj vyňala hmotnou odpovědnost politiků za zadlužování státu, stejně jako povinnost vlády předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru v případě, že svojí rozpočtovou politikou dosáhne veřejného dluhu ve výši 50 procent HDP. „Vláda se tak chová podobně jako v případě rozhodnutí připojit se k tzv. fiskálnímu paktu. Současná vládní koalice i tehdy učinila pouhé líbivé gesto vůči Bruselu,“ řekl Skopeček.

„Základní problém je, že o takhle klíčovém dokumentu se vláda neradila s parlamentní opozicí,“ řekl ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. Komunisté zatím podle něho přesné znění předlohy neznají. Pokud ale bude vycházet z dřívějšího návrhu a nebudou v ní zásadní změny, Dolejš očekává, že kabinet bude hledat podporu spíše u pravicové opozice. Komunisté obecně zpochybňují důraz na dluhovou brzdu před růstovými impulzy, vytváření fiskální rady a působnost normy například i na územní celky, vyplynulo z Dolejšových slov.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí. Vláda bude moci rovněž rozhodnout o nižším zvýšení vyplácených důchodů, než stanoví zákon.

  • „Je to přiměřeně ambiciózní,“ hodnotí výši dluhové brzdy bývalý ministr financí a člen vyjednávacího týmu k zákonu Ivan Pilip.

  • „Je to hranice bezpečnosti, která je stanovena i s ohledem na to, že pokud máme jednou přijmout euro, tak ten celkový veřejný dluh by neměl být vyšší než 60 procent hrubého domácího produktu,“ míní premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)

K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelních pohrom nebo při významném zhoršení ekonomického vývoje. Návrh počítá u tohoto pravidla s poklesem ekonomiky o tři procenta.

Platnost finančních ústav v jednotlivých zemích
Zdroj: ČT24

Při přípravě zákona byly podle dřívějšího vyjádření poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL) a člena vyjednávacího týmu k zákonu Ivana Pilipa největší spory u výše tzv. dluhové brzdy. Ta nakonec zůstala v návrhu na původních 55 procentech hrubého domácího produktu.

V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset územní samosprávné celky celkovou výši svého dluhu začít snižovat. Pokud ke snižování dluhu obec nepřistoupí, bude moci ministerstvo financí rozhodnout o pozastavení převodu jejího podílu na výnosu daní.

Poslanci mění českou ústavu

Dluhová brzda není jedinou snahou zákonodárců, jak změnit podobu ústavy. Existuje řada návrhů na další úpravy, reálnou šanci na úspěch ale má pouze několik z nich:

  • Změna funkčního období soudců Ústavního soudu – voleni by byli pouze jednou, a to na 12 let.
  • Klouzavý mandát – když se poslanec stane ministrem, přeruší mandát a nastoupí za něj náhradník.
  • Ústavní žalobu na prezidenta by vedle senátorů mohli podávat i poslanci.
  • Poslanecký mandát zanikne při pravomocném odsouzení k nepodmíněnému trestu.
  • Prezident by jmenoval členy bankovní rady ČNB se souhlasem Senátu.
  • Prodloužení lhůty pro projednávání návrhu zákona Senátem.

Video Jakou šanci mají další ústavní změny?
video

Jakou šanci mají další ústavní změny?

Návrh ministerstva počítá i se zřízením pětičlenné Národní rozpočtové rady. Jejím úkolem bude hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Vedle toho by měl vzniknout i sedmičlenný Výbor pro rozpočtové prognózy, který by měl hodnotit prognózy ministerstva financí. Ministerstvo navrhuje účinnost zákona od ledna příštího roku. Opatření u zadlužení obcí v podobě pozastavení převodu podílu na výnosu daní by pak měla fungovat od roku 2018.

Video Dolejš: Jsme postaveni před hotovou věc
video

Dolejš: Jsme postaveni před hotovou věc

Dolejš: Jsme postaveni před hotovou věc

sct24, 23.2.2015

Kalousek: Finanční ústavu podpořím, pokud se bude vláda chovat zodpovědně

Pilip: Dluhová brzda je přiměřeně ambiciózní

Vláda schválila od příštího roku zvýšení daňových příjmů krajů

Daňové příjmy krajů by měly být od příštího roku vyšší. Počítá s tím novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou dnes schválila vláda. Informoval o tom tiskový mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Novela zvyšuje podíl krajů na výnosech daně z přidané hodnoty (DPH). Krajům by se tak měly v roce 2016 daňové příjmy zvýšit zhruba o 3,5 miliardy korun. V současnosti získávají kraje u DPH 7,86 procenta z celkového výnosu a obce 20,83 procenta. Nově by kraje měly mít z DPH 8,92 procenta, u obcí zůstane podíl stejný. Příjmy krajů z daní se tak vrátí do stavu před rokem 2011, kdy byl podíl krajů na výnosech z daní snížen. Na vrácení k původnímu stavu se vláda s kraji dohodla loni v červnu. „Vláda splnila slovo. Díky upravenému koeficientu u výnosu DPH tak kraje získají zpět tři až čtyři miliardy korun,“ uvedl předseda Asociace krajů České republiky Michal Hašek.