Ústí nad Labem - Vláda by o případném prolomení limitů těžby hnědého uhlí mohla rozhodnout v červenci, slíbil zastupitelům Ústeckého kraje ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Zároveň jim představil čtyři varianty, které resort dále zpracovává. Sám věří v to, že kabinet prolomí limity minimálně na dole Bílina. Krajská rada jednoznačně prolomení limitů podpořila. Zastupitelé ale zřejmě přijmou stanovisko až na jaře, chtějí se nejdříve seznámit s detaily. Odmítavé stanovisko připravili zastupitelé z opozičního hnutí PRO! Kraj.
O limitech rozhodneme v červenci, slíbil Mládek v Ústí
Podpořit prolomení limitů přišli na zastupitelstvo asi dvě desítky mosteckých horníků. „Nechceme jednou žít v regionu, který se vinou špatných politických rozhodnutí může stát periferií České republiky. Náš tlak bude sílit. Postavíme se každému, kdo půjde proti nám,“ řekl zastupitelům jeden ze zástupců mosteckých horníků Ladislav Vilímek.
Ministerstvo teď podle Mládka zpracovává dopady a analýzy jednotlivých variant. „Do konce června to předložíme tripartitě, ta by to projednala a vzápětí pak vláda, pokud bude mít vůli rozhodnout,“ řekl Mládek. Zastupitelům vysvětlil, že rozhodnutí by mělo padnout ještě letos mimo jiné proto, že neproběhnou žádné volby.
Těžební limity
4 možné varianty dalšího osudu těžebních limitů
- Ponechání limitů v současném rozsahu (bez bourání sídel)
- Částečná úprava limitů na dole Bílina (bez bourání sídel)
- Malé prolomení – částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA (vyžaduje zbourání části Horního Jiřetína)
- Úplné prolomení limitů (vyžaduje zbourání celého Horního Jiřetína, hrana těžební jámy by se dostala až na kraj Litvínova)
Podporu pro prolomení limitů na lomu ČSA, což by se dotklo Horního Jiřetína a Černic, ministr nečeká. Jedna z variant počítá s úplným prolomením limitů a zbouráním obcí. Další pak s částečným prolomením, které by znamenalo zbourání asi 170 jiřetínských domů. „Moc jich asi nebude (členů vlády), co zvednou ruku, mluvíme-li o ČSA,“ řekl Mládek. V případě prolomení limitů na dole Bílina očekává podporu kabinetu. „U Bíliny předpokládám získáme většinu,“ doplnil Mládek.
Podle ministra ani případné prolomení limitů na lomu ČSA neznamená okamžitou těžbu. „Pak teprve začíná vlastní proces, kterého se zúčastní především ministerstvo životního prostředí, báňský úřad, který musí vydat veškerá povolení. Musí být vykoupeny veškeré pozemky, budovy a tak dále. V případě Horního Jiřetína, ať už by to byla malá, nebo velká varianta, tak by probíhalo ještě asi komplikované jednání,“ vysvětlil Mládek.
GALERIE
videogallery_509005
Ve vládě nepanuje shoda ani v postoji k limitům: zatímco ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) podpořil variantu zbourání části Horního Jiřetína a prolomení limitů v Bílině, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) již dříve uvedl, že by se měla podporovat varianta, která nebude znamenat bourání domů. Proti prolomení se vyslovil i ministr financí Andrej Babiš (ANO). Prolomení limitů naopak podpořil prezident Miloš Zeman.
Přijde Hora Svaté Kateřiny kvůli limitům o přístupovou cestu?
Pokud budou limity prolomeny, mohlo by město Hora Svaté Kateřiny přijít o hlavní přístupovou cestu, po které lidé jezdí za prací, k lékaři nebo na nákupy. Silnici by totiž pohltil důl. Starosta města Lukáš Pakosta (Sousedé) prolomení limitů odmítá. A s nadsázkou říká, že to by pro Horu Svaté Kateřiny pak už bylo snazší se připojit k Německu, protože tam to mají daleko blíž.
O prolomení limitů se v Ústeckém kraji opět diskutuje poté, co ministerstvo průmyslu v lednu představilo čtyři varianty toho, jak s limity naložit. Kromě úplného zachování, nebo naopak úplného prolomení, které by znamenalo celkové zbourání Horního Jiřetína a přilehlých Černic, je ve hře prolomení pouze v dole Bílina nebo v Bílině a částečně v dole ČSA, což by znamenalo zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně.
GALERIE
Zaniklá obec Libkovice
Obce, které ustoupily těžbě uhlí
Za oběť těžbě uhlí nebo i jiné krajinné úpravě jako třeba stavbě vodní nádrže padly desítky obcí, které tak čas vymazal z map. Dosud posledním příkladem jsou Libkovice na Mostecku, jejichž konec nastal v roce 1992. O likvidaci vesnice, v níž žilo zhruba 800 obyvatel, bylo rozhodnuto v roce 1987. Bagry do ní vjely v roce 1991. Poslední připomínka někdejších Libkovic - ruina kostela svatého Michala - byla stržena v létě 2002. Paradoxně se v místě, kde stávaly, přitom netěží dodnes. Mušov na Jižní Moravě musel zase ustoupit vodě - zaplavila ho v roce 1987. Nejsilněji takové změny krajiny zasáhnou ty, kteří si ji pamatují v původní podobě z vlastní zkušenosti. Na ty už v bývalém prostoru Mušova čeká jenom kostelík, situovaný na ostrůvku uprosřed dolní nádrže. „Je to maják minulosti, dá se říct,“ zmínil pamětník Vlastimil Binder.
Zřejmě jako první musela těžbě uhlí ustoupit v roce 1959 podkrušnohorská osada Ervěnice. Uhlí padlo za oběť i historické jádro města Most, které bránilo vytěžení 100 milionů tun této suroviny. Do začátku 90. let potkal podobný osud mimo jiné obce a osady Jezeří, Albrechtice, Čtrnáct Dvorců, Boudy, Palody, Malé Březno, Podhůří, Kundratice, Dřínov, Komořany, Holešice, Hořany, Újezd, Kyjice, Záluží, Šimperk nebo Dolní Jiřetín. Jestli se k němu připojí i jeho „Horní“ soused, by už brzy měli politici rozhodnout.
Zmizelé obce