MMF Ukrajině opět půjčí, výměnou požaduje reformy

Brusel – Mezinárodní měnový fond (MMF) a Ukrajina se předběžně dohodly na nové finanční pomoci. Dosáhnout by měla 17,5 miliardy dolarů, tedy 427 miliard korun. Jako podmínku nového úvěru si MMF určil provedení hlubokých reforem. Kyjev dostane v rámci celého podpůrného balíku od fondu, Evropské unie a dalších zemí celkově kolem 40 miliard dolarů, oznámila dnes šéfka MMF Christine Lagardeová.

Na novém čtyřletém programu, který má nahradit ten dosavadní uzavřený pouze na dva roky, se s ukrajinskými činiteli dohodla mise MMF v Kyjevě, řekla Lagardeová podle agentury Reuters. Výkonné radě fondu jej navrhne ke schválení nejspíš ještě do konce tohoto měsíce, řekla Lagardeová novinářům v Bruselu.

„Je to ambiciózní program a není bez rizika,“ podotkla šéfka MMF. Věří prý, že kombinace navrženého makroekonomického rámce a reforem, o nichž jsou si kyjevské úřady jisté, že je mohou uskutečnit, umožní programu uspět. „Jedno z rizik, která ohrožují možný úspěch tohoto programu, je samozřejmě geopolitické povahy,“ poznamenala k diplomatickým snahám vyřešit konflikt na východě Ukrajiny. Lagarderová se domnívá, že ukrajinská strana dává jasně najevo své odhodlání a vůli k reformám. Zároveň ještě připomněla, že Kyjev drží pevnou fiskální disciplínu – což je vidět například na loňském schodku 4,6 procenta HDP, který byl o mnoho nižší než původní cíl 5,8 procenta.

Odhodlanost Kyjeva k reformám potvrdil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Podpůrný balík podle něj předpokládá „velmi obtížné“ reformy v boji proti korupci, v energetickém sektoru a v omezení státních výdajů a rozsahu byrokracie. Dodal, že pokud budou reformy úspěšné a „ruskou agresi“ se podaří zastavit, mohla by ukrajinská ekonomika obnovit růst již v příštím roce.

Jan Bureš, hlavní ekonom Era

„Největším problémem Ukrajiny je samozřejmě válečný stav na východě země. Vedle toho je to relativně vysoká míra korupce, přeregulovanost hospodářství v určitých sektorech – v energetice, službách, a navíc má poměrně nemoderní a zaostalé zemědělství. Tento sektor je přitom klíčový z pohledu zaměstnanosti.“

Klíčové jsou teď reformy

Změnou oproti předchozím jednání je také to, že ukrajinská vláda přistoupila na flexibilní směnný kurz. Tabu, které bylo také úspěšně zrušeno, jsou ceny energií,„ připomněla Lagardeová. Domácnosti tak například za plyn nyní platí asi 56 procent jeho dovozní ceny. Na přibližně tržní úroveň by se ceny prý měly dostat v dalších dvou letech. To má výrazně omezit vládní výdaje, kabinet ovšem zároveň pracuje také na “sociální síti" pro ty, kteří budou potřebovat pomoc.

Začínají řešit otázku korupce a praní špinavých peněz a budou pokračovat," poznamenala také Lagardeová, Kyjev bude dál pokračovat v justiční reformě. Velmi potřebná je také reforma bankovního systému, státem vlastněných firem a střednědobě ukrajinského energetického sektoru.

MMF Ukrajině už půjčil

MMF loni v dubnu schválil dvouletý program hospodářské pomoci Ukrajině v celkové hodnotě 17 miliard dolarů. Už po novém roce ale mise fondu v Kyjevě intenzivně jednala o posílení finanční podpory v rámci rozsáhlejšího a delšího programu.

Začátkem září MMF upozornil, že Ukrajina by mohla potřebovat dodatečnou pomoc v objemu až 19 miliard dolarů, pokud bude konflikt na východě země pokračovat i letos. Devizové rezervy Ukrajiny klesají rychlým tempem a za leden se propadly o 15 procent na desetileté minimum 6,42 miliardy dolarů.