Energetický štítek na domě? Jen při prodeji nebo pronájmu

Praha – Energetický štítek budou muset vlastníci bytových domů, administrativních budov, stavebníci a společenství vlastníků nechat vypracovat pouze v případě prodeje nebo pronájmu. Poslanci dnes při schvalování novely zákona o hospodaření energií totiž vypustili formuli, která povinnost energetických štítků nařizovala plošně všem. Novela nyní směřuje do Senátu, platit by měla od 1. července.

Povinnost uvádět energetickou náročnost stavby měli vlastníci podle současné podoby zákona plnit postupně – v závislosti na rozloze budov. První termín pro největší budovy byl do letošního 1. ledna, poslední termín je do 1. ledna 2019.

S vypuštěním této povinnosti přišel původně Ivan Adamec (ODS) a ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) ho dnes podpořil. „Po konzultacích s Evropskou komisí jsem dospěl k závěru, že toto zjednodušení pomůže snížit u občanů ČR finanční zátěž a zároveň nevystavíme Českou republiku žádnému riziku následných nápravných kroků ze strany Evropské komise,“ řekl Mládek. Adamec k tomu poznamenal, že kvůli svému návrhu obdržel agresivní reakce od těch, kteří se zpracováním energetických štítků živí.

Štítky ale nezmizí úplně, s některými výjimkami zůstanou při prodeji nebo pronájmu budov. Novela počítá s tím, že při prodeji nebo pronájmu staveb postavených před rokem 1947, u nichž nebyla od té doby žádná větší změna, by vlastník po dohodě s druhou stranou nemusel štítek předkládat. V současné době musejí mít průkaz energetické náročnosti všechny prodávané i pronajímané budovy.

Nově by měla být zavedena také povinnost vlastníků domů instalovat měřidla sloužící k měření spotřeby tepla u konečných zákazníků. Proti tomu se ale postavila opoziční ODS, která se snažila tuto část novely vypustit. To se jí ale nepodařilo. Poslanec ODS Martin Novotný varoval, že tato měřidla ve skutečnosti nejsou měřidly podle zákona o metrologii, ale o poměrové indikátory, které se v měření mohou mýlit. To podle něj může vést ke stovkám soudních sporů o spotřebu tepla. Na to ministr Mládek reagoval tím, že naopak zrušení této povinnosti by vedlo k riziku žaloby z Bruselu.

Změna se výrazně dotkne velkých firem

Novela ovlivní i velké podnikatele, kteří budou mít nově povinnost nechat si každé čtyři roky zpracovat energetický audit. Dotknout by se to mělo přibližně 2 150 firem. Vláda podotýká, že v případě složitých provozů to podniky může stát až statisíce korun, ale o to větší prý bude motivace podnikatelů do doporučených úsporných opatření.

Předloha rovněž mění přístup ke Státní energetické koncepci. Ta by měla být přijímána na dobu 25 let a musí být v souladu se zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopností hospodářství a sociální přijatelností pro obyvatele. Koncepci bude nadále schvalovat vláda na návrh ministerstva průmyslu a nově ji bude podle zákona předkládat pro informaci poslancům i Senátu.