Richard Falbr: Stát by měl mít v těžební společnosti podíl

Praha – Stát by mohl převzít poloviční podíl těžební společnosti Severní energetická. Navrhuje to Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, která dnes jednala o těžebních limitech s premiérem Bohuslavem Sobotkou.
Video Sobotka: Vláda se musí aktivně postavit k sociálně ekonomickým důsledkům
video

Sobotka: Vláda se musí aktivně postavit k sociálně ekonomickým důsledkům

Firma by podle představitele Hospodářské a sociální rady Richarda Falbra převedla na stát například 51 procent. „Tím by stát získal vliv na to, co se v ní bude dít dál a co se bude s těžbou dít dál,“ řekl Falbr. Předseda vlády se podle něj k návrhu konkrétně nevyjádřil. Tripartita se včera neshodla na žádné z variant prolomení limitů těžby hnědého uhlí a k jednání se zřejmě vrátí až v létě, tedy v době, kdy bude mít na stole zprávu o sociálních, ekonomických a bezpečnostních dopadech jednotlivých možností. Nicméně, dnes se s premiérem Bohuslavem Sobotkou sešli samotní představitelé kraje, na který budou mít těžební limity dopad, ať už vláda rozhodne nakonec o jakékoliv variantě.  

Video Paparega: Pozvali jsme vládu, ať se přijede na Ústecko podívat
video

Paparega: Pozvali jsme vládu, ať se přijede na Ústecko podívat

„Je evidentní, že součástí rozhodnutí vlády bude muset být také reakce na dopady, které toto rozhodnutí bude mít na nezaměstnanost regionu. Jestli vláda rozhodne o tom, že se v těžbě na dole ČSA pokračovat v příštích letech nebude, tak se bude muset současně vypořádat se sociálními důsledky, které to bude mít z hlediska zaměstnanosti v této části Ústeckého kraje. A stejně tak, pokud vláda rozhodně opačně, tak to bude mít určité dopady na sociálně ekonomickou situaci v regionu,“ říká premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Svůj názor ohledně postoje k prolomení limitu nezměnil ani po jednání se zástupci Ústeckého kraje.

Sobotka se naopak utvrdil v tom, že není možné, aby vláda rozhodla pouze o tom, zda prolomí limity, či ne, ale že se musí velmi aktivně postavit k sociálně ekonomickým důsledkům, které to pro život lidí na Mostecku bude mít. „Je potřeba si uvědomit, že už dnes je v Mostě a Litvínově poměrně vysoká nezaměstnanost a jsou tam poměrně silné sociální problémy a pokud dojde k ukončení těžby, bude to znamenat propuštění velkého množství lidí, kteří dnes významně přispívají k fungování regionální ekonomiky. A pokud k tomu dojde, je nutné, aby vláda zřídila sociální fond, ze kterého bude financovat aktivity, které budou pomáhat v těch oblastech, kde bude v příštích letech docházet k útlumu těžby uhlí,“ říká Sobotka. Pro zřízení tohoto sociálního fondu hodlá využít finanční prostředky, které získá tím, že chce během letošního roku schválit zákon, který o něco zvýší poplatky za těžbu nerostu v ČR.

„Horník bere v průměru dvacet pět tisíc korun, to máte za rok čtvrt milionu a ta suma se z trhu ztratí s každým propuštěným horníkem. Takže by padali nejenom zaměstnanci přímo pracující v dolech, ale i ti, kteří poskytují služby a ty služby si horníci kupují,“ upozornil Falbr.

Mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová dnes potvrdila, že firma s podobným nápadem přišla již za Nečasovy vlády. Tehdejšímu ministrovi průmyslu Martinu Kubovi (ODS) se prý myšlenka líbila. „Za nás mohu říct, že jsme už ministru Kubovi nabídli společný podnik, kde by měl stát svoji účast, těžař svoji účast a dohadovali by se nejen na tom, jak těžit, ale i kam to uhlí směrovat. Naše podmínka byla, že více peněz z těžby nerostu zůstane v regionu,“ dodala mluvčí. Podle ní nápad za Severní energetickou stále platí.     

Zástupci Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje jsou pro úplné prolomení limitů. Hlavním argumentem je očekávaný nárůst nezaměstnanosti při ponechání limitů v současné podobě. Podle analýz rady je ohroženo 12 000 pracovních míst, což by nezaměstnanost na Mostecku zvedlo na 20 procent.

Video Falbr: Stát by měl vliv na to, co se s těžbou bude dít dál
video

Falbr: Stát by měl vliv na to, co se s těžbou bude dít dál

Za prolomení limitů se staví i odboráři. Ti se už včera před jednáním tripartity ústy svého předsedy ČMKOS Josefa Středuly vyjádřili, že existuje možnost, aby si stát zagarantoval, aby při plném prolomení limitů měl nadále možnost rozhodovat, co se bude dít s vytěženým uhlím. Ministerstvo průmyslu zpracovalo čtyři varianty. Vedle úplného prolomení či naopak úplného zachování je ve hře uvolnění v dole Bílina. Ministr Jan Mládek navrhuje posunutí limitů tam a částečně i v dole ČSA, což by znamenalo zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně. Proti jsou obyvatelé, ekologické organizace či Strana zelených. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dříve uvedl, že by se měla podporovat varianta, která nebude znamenat bourání domů. Proti prolomení limitů je vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO).