Mládek: Limity by částečně prolomeny být měly, otázkou je, zda i na lomu ČSA

Praha – Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) je nejpravděpodobnější variantou prolomení limitů pro těžbu hnědého uhlí na Mostecku některá z možností částečného prolomení, a to buď pouze na dole Bílina, kde by se těžba nepřiblížila k lidským sídlům, nebo kromě Bíliny i na lomu ČSA. Tato varianta by přitom obsahovala bourání části Horního Jiřetína. I v případě prolomení limitů by se ale podle Mládka s těžbou začalo nejdříve v roce 2020.

4 možné varianty dalšího osudu těžebních limitů

  1. Ponechání limitů v současném rozsahu
  2. Částečná úprava limitů na dole Bílina
  3. Malé prolomení – částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA
  4. Úplné prolomení limitů

Nevýhodou ponechání limitů v současné podobě by podle Mládka byl růst nezaměstnanosti a nedostatek uhlí. Částečná úprava limitů na dole Bílina nemá dopady na sídelní oblasti, přitom se minimálně o 12 let prodlouží životnost zásob hnědého uhlí. Neřeší ale nezaměstnanost na dole Bílina. „Skutečně tam není žádný dům, ve kterém by někdo bydlel,“ upozornil Mládek. „Všechny obce s rozšiřováním souhlasí,“ dodal.

Třetí možností je částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA, tedy přiblížení k zástavbě a zbourání části Horního Jiřetína. „Tato varianta je komplikovanější, obsahuje zbourání jižního cípu Horního Jiřetína,“ připustil Mládek. „Rozhodnutí o prolomení limitů ale ještě není rozhodnutí o těžební činnosti, to je jen otevření možnosti,“ upozornil ministr na to, že by se mohlo stát, že tato varianta bude pro těžařskou firmu ekonomicky nerentabilní a k těžbě tak vůbec nedojde.

  • „Je potřeba, v jakém rozsahu budeme potřebovat hnědé uhlí. Nebudu souhlasit s tím, aby se limity prolamovaly tam, kde by to zasáhlo do osídlení,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka.
  • „Pokud bychom se vůbec teoreticky měli bavit o prolomení těžebních limitů, tak maximálně ve variantě, že se nikde nebudou bourat domy nebo vesnice. Za KDU-ČSL taková varianta mít podporu ministrů nebude,“ prohlásil ministr zemědělství Marian Jurečka.

  • „Dlouhodbě jako hnutí ANO říkáme, že pro nás je reálná ta varianta, kde nedojde k bourání obcí ani jejich částí,“ reagoval ministr životního prostředí Richard Brabec.

Úplné prolomení limitů by pak vedlo ke zbourání Horního Jiřetína a Černic. „Argumentem je dostatek času pro restrukturalizaci energetického sektoru,“ uvedl na obranu úplného prolomení limitů těžby Mládek. Těžba by ale měla negativní vlivy nejen na přírodu, přinesla by rovněž potíže dopravní a vodohospodářské.

Video V případě prolomení by se s těžbou začalo nejdříve v roce 2020
video

V případě prolomení by se s těžbou začalo nejdříve v roce 2020

V případě prolomení by se s těžbou začalo nejdříve v roce 2020

U, 23.1.

Bedřich Moldan: Stejné množství uhlí dalších 30 let nepotřebujem

Mládek: Limity by částečně prolomeny být měly, otázkou je, zda i na lomu ČSA

Ministr Brabec: Jde jen o to, kolik uhlí ČR do budoucna potřebuje

Zástupci těžebních společností, stejně jako jejich zaměstnanci, preferují maximální míru prolomení limitů. „Odbory jsou výrazně pro variantu číslo 4, tedy zbourání Horního Jiřetína a Černic. Zaměstnavatelé jsou rovněž pro tuto variantu,“ uvedl Mládek. Politici přitom dávají přednost spíše možnostem částečného prolomení. „Hnutí ANO prosazuje variantu číslo 2, od KDU-ČSL mám podobný názor,“ uvedl Mládek. „Také pro nás jsou nejvíce schůdné varianty 3 a 2,“ řekl ministr.

„Rozhodnutí o prolomení limitů je především rozhodnutí politické, dva zásadní argumenty jsou nezaměstnanost a zajištění uhlí pro tepelné elektrárny,“ upozornil Mládek. Limity jsou podle Mládka v určitém smyslu redundantní „Platí tvrzení, že v roce 1991 byly limity schváleny, protože neexistovalo vyhodnocení vlivu na životní prostředí EIA,“ uvedl ministr. „Vypadá to, že prolomení limitů znamená těžbu uhlí,“ dodal s tím, že kromě stanoviska EIA je třeba například povolení ministerstva životního prostředí a mnohé další studie a povolení včetně zhodnocení možností rekultivací, nutné je i jednání s obcemi v dotčeném území. Nebližším termínem pro získání povolení je tak podle Mládka rok 2020.

„Hořlavý kamen“ se na severozápadě Čech těží přes šest století

Nejstarší písemná zmínka o těžbě „hořlavého kamene“ v severočeské hnědouhelné pánvi pochází z roku 1403. Jde o záznam z duchcovské městské knihy, podle kterého prodal místní měšťan Stisla svůj podíl v uhelném dole čtyřem osobám z Míšně. Do počátku 19. století ale probíhala těžba uhlí primitivním způsobem. Uhlí se těžilo ručně v nepříliš hlubokých jamách.

/*json*/{"map":{"lat":50.53809790486439,"lng":13.617378919091822,"zoom":11,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Skutečný rozvoj uhelné těžby v severočeském regionu souvisel s výstavbou železnic v polovině 19. století (trať Praha-Podmokly, Duchcov-Most-Chomutov a další). Podél trati byla otevřena řada nových dolů a těžba začala získávat průmyslový charakter. V roce 1867 dosáhla těžba hnědého uhlí 1 000 000 tun a v roce 1879 již více než 5 000 000 tun. Sedmdesátá léta 19. století přinesla přesun dolování z ústecké oblasti na Duchcovsko, Mostecko a Chomutovsko. Na přelomu 19. a 20. století těžily v oblasti severozápadních Čech desítky hlubinných dolů a začaly se objevovat i první povrchové doly. Už v roce 1908 byla v Duchcově zřízena rekultivační expozitura zemské zemědělské rady, k systematickému rozvoji rekultivačních prací dochází ale až od 50. let minulého století.

Důlní přepravník

V roce 1945 existovalo v prostoru severočeské hnědouhelné pánve 34 hlubinných a 24 povrchových lomů. Hlubinné doly postupně ustupovaly povrchovým velkolomům. V roce 1970 bylo v severních Čechách už jen 12 hlubinných dolů. V současnosti je na severu Čech jediný hlubinný důl - Centrum. Od prosince 2012 je ale v likvidaci a letos zřejmě definitivně skončí. V roce 1950 bylo v severočeském hnědouhelném revíru vytěženo 20 milionů tun hnědého uhlí, v roce 1960 téměř 40 milionů tun, v 70. letech těžba přesahovala 60 milionů tun ročně a v polovině 80. let vrcholila na téměř 75 milionech tun za rok. Podle statistiky České geologické služby bylo v roce 2012 v Česku evidováno 53 ložisek hnědého uhlí, z nichž na 11 probíhala těžba. Celkově bylo v roce 2012 vytěženo 43,7 milionu tun této suroviny.


Během druhé světové války ovládla těžbu v severočeském uhelném revíru Sudetoněmecká důlní akciová společnost (SUBAG), kontrolovaná německým státem. Uhlí ze severních Čech sloužilo mimo jiné k výrobě syntetického benzínu. Na základě dekretu prezidenta republiky byly po válce veškeré důlní podniky v severočeském revíru znárodněny a včleněny do národního podniku Severočeské hnědouhelné doly.

Kvůli těžbě uhlí zmizely z mapy desítky severočeských obcí

Těžbě hnědého uhlí musela ustoupit řada severočeských obcí a jejich částí. Podle údajů ekologické organizace Greenpeace bylo v severních Čechách kvůli velkolomům zbouráno 82 měst a obcí. Internetové databáze Zanikleobce.cz obsahuje záznamy o 71 zcela nebo částečně zničených samostatných obcích; nejvíce jich bylo na Mostecku.

Zámek Jezeří
Zdroj: ČT24
Autor: Kateřina Hubertová

Zřejmě jako první musela těžbě uhlí ustoupit v roce 1959 podkrušnohorská osada Ervěnice. Do začátku 90. let potkal podobný osud mimo jiné obce a osady Jezeří, Albrechtice, Dolní Jiřetín, Čtrnáct Dvorců, Boudy, Palody, Malé Březno, Podhůří, Kundratice, Dřínov, Komořany, Holešice, Hořany, Újezd, Kyjice, Záluží, Šimperk a další. Jako poslední obec zanikly počátkem 90. let Libkovice na Mostecku. O likvidaci vesnice se zhruba 800 obyvateli bylo rozhodnuto v roce 1987. Bagry do ní vjely v roce 1991 a přes masivní protesty obyvatel a ekologů se po obci do tří let prakticky slehla zem. Poslední připomínka někdejších Libkovic - ruina kostela svatého Michala - byla stržena v létě 2002. Smutným paradoxem je, že uhlí pod obcí nakonec zůstalo v zemi. Podle Petra Holuba z Hnutí Duha se totiž ukázalo, že těžba by byla nerentabilní.

Uhlí padlo za oběť i historické jádro města Most, které bránilo vytěžení 100 milionů tun uhlí. O likvidaci starého Mostu rozhodla vláda na jaře 1964 a už o tři roky později začala demolice. Úplná likvidace byla ukončena na podzim 1982 odstřelem Městského divadla. Z památek byl zachráněn pouze gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl v roce 1975 přesunut po kolejích o 841 metrů. Těžba v pilíři města Most byla ukončena na přelomu let 1990-1991; vytěženo bylo skoro 90 milionů tun uhlí.

Omezení těžby schválila vláda v roce 1991 a potvrdila v roce 2008

Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta v roce 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve.

Limity se podle nařízení vlády Petra Pitharta z 30. října 1991 týkají tehdejších lomů Merkur, Březno a Libouš jižně od Chomutova (nyní lom Nástup Tušimice Severočeských dolů), Šverma a Vršany západně od Mostu (nyní Vršanská uhelná z Czech Coal Group), lomu ČSA mezi Litvínovem a Jirkovem (nyní Severní energetická), lomu Ležáky severně od Mostu (v rekultivaci - jezero Most), lomu Bílina západně od Bíliny (nyní Severočeské doly) a lomu Chabařovice západně od Ústí nad Labem (v rekultivaci - jezero Milada) a několika výsypek. V roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS) toto usnesení potvrdila s tím, že upravila linie lomu Bílina.  

Napouštění Mosteckého jezera v roce 2012
Zdroj: ČTK
Autor: Libor Zavoral

Podle údajů z publikace České geologické služby z roku 2012 skončí v případě zachování limitů těžba uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi kolem roku 2045. Naopak v případě zrušení veškerých limitů by bylo možné prodloužit těžbu až za hranici 21. století. Autoři knihy přitom vycházeli z odhadu, že za hranicemi limitů je kolem 900 milionů tun vytěžitelného uhlí. Podle loňského vyjádření analytika Petra Hlinomaze z BH Securities je u hnědého uhlí patrné, jak některé z dolů narážejí na těžební limity. Platí to především o dole ČSA ze společnosti Severní energetická (dříve Litvínovská uhelná). Těžebními limity nejsou podle Hlinomaze zatím omezeny Severočeské doly ze skupiny ČEZ a Vršanská uhelná (Czech Coal), která disponuje zásobami s nejdelší životností v rámci stávajících územních limitů.

V současnosti se jedná především o prolomení limitů Dolu Bílina (Severočeské doly), kde si to nevyžádá zásah do lidských sídel. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) se prolomení limitů dlouhodobě připravuje ve spolupráci a shodě s okolními obcemi.

Zrušení limitů Dolu ČSA by postihlo především město Horní Jiřetín a jeho místní část Černice. Hrana těžební jámy by se též dostala jen několik set metrů od okraje Litvínova. Obyvatelé Horního Jiřetína a Černic v roce 2005 odmítli rozšíření těžby v referendu. V prosinci 2006 vypsalo referendum na toto téma i město Litvínov. Také v něm se obyvatelé vyslovili pro zachování limitů, ale hlasování nebylo kvůli nízké účasti platné. Podle ministra Mládka připadají v úvahu dvě varianty - zachování limitů, nebo jejich částečné prolomení s nutností zbourat jižní část Horního Jiřetína. Odbory požadují plné prolomení limitů. Případný postup těžby by se přímo dotkl i obyvatel Litvínova, Lomu a Mariánských Radčic, tyto obce by se ocitly na okraji velkolomů odříznuté od okolí. Na zásobách uhlí stojí i areál petrochemické, rafinérské a agrochemické výroby společnosti Unipetrol RPA; případná likvidace areálu by se dotkla tisíců zde zaměstnaných lidí.

Proti zrušení limitů vystupuje řada ekologických organizací a představitelé Litvínova a Horního Jiřetína. Pokud by se těžební limity prolomily, přišly by podle hnutí Greenpeace o své domovy minimálně 2 000 lidí v Horním Jiřetíně a Černících. Dalších 28 měst a obcí by ztratilo ochranu před rozšiřováním a ohroženo by bylo zdraví až 27 tisíc obyvatel Litvínova.

Severočeským obcím však svitlo na lepší časy. Dostalo se jim legislativních záruk o tom, že má cenu zde znovu stavět, opravovat domy či rekonstruovat infrastrukturu. Že má cenu tady žít.
Zdroj: ČT24
Autor: Miloš Žihla

O prolomení limitů usilují především těžební společnosti (Severočeské doly, Severní energetická) a hornické odbory. Podle ministra Mládka by prolomení limitů Dolu Bílina zajistilo práci pro další generaci lidí v letech 2030 až 2055 a navíc teplo pro čtyři miliony lidí závislých na centrálních výtopnách. Předseda dozorčí rady Severní energetické Jan Dienstl už dříve řekl, že prolomení limitů pro lom ČSA by umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022. Pro zrušení limitů se při návštěvě Ústeckého kraje koncem října 2013 vyslovil prezident Miloš Zeman. Podle něj by bez prolomení limitů mohlo přijít o práci až 8 500 lidí. Rozšíření dobývacího prostoru by navíc podle hlavy státu snížilo energetickou závislost Česka na ostatních zemích.

Doly, které chtějí za limity, patří ČEZu a známým finančníkům

Těžba v povrchovém dole ČSA na MosteckuDoly Bílina ležící západně od Bíliny na hranicích okresů Most a Teplice patří do společnosti Severočeské doly, a.s., (SD) která je součástí koncernu státem ovládané energetické společnosti ČEZ. Lom ČSA byl po roce 1989 začleněn do společnosti Mostecká uhelná společnost (MUS), která následně prošla kontroverzní privatizací. MUS se stala součástí skupiny Czech Coal, která ji v roce 2008 rozdělila do tří sesterských firem (Litvínovská uhelná, Vršanská uhelná a zbytková MUS). Nyní v lomu ČSA těží společnost Severní energetická (dříve Litvínovská uhelná), která vznikla v roce 2008 oddělením ze skupiny Czech Coal, a jejíž spoluvlastníky jsou finančníci Pavel Tykač a Jan Dienstl a Tomáš Fohler.


Doly Bílina jsou producentem nízko sirnatého tříděného a energetického uhlí. Těží se povrchově, uhlí je přepravováno dálkovou pásovou dopravou do Úpravny uhlí Ledvice. Povrchový lom Bílina se svou hloubkou přes 200 m je nejhlubším dolem v mostecké pánvi. Nejnižší bod dna dolu je mírně pod úrovní hladiny Baltského moře. Uhelná sloj těžená na ložisku má mocnost od 25 do 35 metrů, místy byla nejkvalitnější část sloje znehodnocena historickou těžbou hlubinnými doly.

Roční těžba se pohybuje na hranici 10 milionů tun uhlí. Při předpokládaných ročních těžbách uhlí v příštích obdobích ve výši 10 milionů tun by podle Severočeských dolů byla těžba lomu ukončena ve stávajících hranicích daných limity kolem roku 2035. Prolomení limitů by údajně vedlo k prodloužení životnosti tohoto dolu až do let 2050-2055. Zvažovaná těžba za limity se netýká žádného obydleného území s obcemi, na jejichž katastrech by ke korekci limitu došlo, společnost již uzavřela smlouvy, které korekci limitu umožňují. Za limity jsou odhadované zásoby asi 100 milionů tun uhlí.

Rypadlo v lomu ČSA na Mostecku
Zdroj: ČTK
Autor: Libor Zavoral

Lom ČSA leží jižně od Litvínova na úpatí Krušných hor směrem k Jirkovu a disponuje vysoce výhřevným hnědým uhlím vhodným pro teplárny. Těží se povrchově, uhlí je přepravováno dálkovou pásovou dopravou do Úpravny uhlí Komořany. Lom se na svém severním okraji dostal do složitých báňsko-geologických a ekologických podmínek při úpatí Krušných hor, což si vyžádalo řadu nákladných technických řešení. Lomu padlo za oběť několik obcí, zastavil se nedaleko od přírodní rezervace Jezerka a zámku Jezeří, jejichž likvidace byla shledána za nepřijatelnou.

Historicky nejvyšší těžby 9,8 milionu tun uhlí dosáhl lom v roce 1989. V posledních letech se těžilo kolem čtyř milionů tun uhlí ročně, nyní by to vzhledem k útlumu těžby mělo být jen 2,5 milionu tun. V současných hranicích je důl takřka vytěžen, těží se v útlumu. Podle Severní energetické hrozí, že po roce 2022 bude nutné těžbu v této lokalitě zastavit. Loni Severní energetická získala od báňského úřadu povolení k těžbě hnědého uhlí v bočních svazích lomu ČSA, čímž získala přístup zhruba k milionu tun uhlí. Těžba hlubinným způsobem zde potrvá zhruba pět let.

Za limity se nachází 750 milionů tun hnědého uhlí, největší hnědouhelné ložisko v ČR. Podle spolumajitele Severní energetické Jana Dienstla by prolomení limitů pro lom ČSA umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Zásoby uhlí sahají mimo jiné pod obce Horní Jiřetín a Černice a také pod rozlehlý areál chemických závodů Chempark v Záluží ze skupiny Unipetrol, který je největším chemickým areálem v ČR.