Berlín - Německá ekologická revoluce nese neekologické důsledky. Potom, co země ustoupila od jádra, roste výkon uhelných elektráren a spolu s ním i emise oxidu uhličitého. „Navzdory výstavbě obnovitelných zdrojů roste produkce oxidu uhličitého, protože ty nejhorší uhelné elektrárny jedou naplno,“ upozornila Regina Güntherová ze Světového fondu na ochranu přírody. S novým rozvojem uhelných elektráren se navíc musí rozšiřovat i povrchové doly, které mají dokonce pohltit tři lužické vesnice.
Německý odpor k jádru poslal uhelná rypadla na tři lužické obce
Po fukušimské katastrofě se spolková vláda rozhodla odstavit všechny jaderné elektrárny. Proud z jádra ale v Německé energetické síti chybí a větrné a sluneční elektrárny ho zatím nahradit neodkážou. „Když vítr málo fouká a slunce málo svítí, pak musíte nutně sáhnout po konvenčním zdroji, který zajistí, aby miliony domácností a továren měly proud,“ řekl mluvčí společnosti Vattenfall Thoralf Schirmer. Jedním z důsledků je to, že některá z největších rypadel na světě v hnědouhelné pánvi ve východoněmecké Lužici jedou opět naplno, jako za časů NDR.
Rypadla se zvolna přibližují i k domu Moniky Schulz-Höpfnerové. Do deseti let mají budovu z 18. století pohltit, stejně jako celou obec Atterwasch a další dvě vesnice. „Je to jako když strom zapustí hluboko kořeny. A pak někdo přijde a tenhle zdravý strom vyrve,“ popisuje svou situaci obyvatelka vesnice Atterwasch Monika Schulz-Höpfnerová.
Německý odpor k jádru poslal rypadla na tři lužické obce (zdroj: ČT24)
Protesty obyvatel jsou ale zatím marné. Německá vláda v čele s ministrem hospodářství Gabrielem rezolutně v posledních týdnech odráží snahy Zelených prosadit odstavení uhelných elektráren. Jejich nahrazování čistšími, ale dražšími provozy na zemní plyn se brání průmysl. Už dnes má Německo skoro nejdražší elektřinu v Evropě. Vláda se zatím spokojila s plánem postupného snižování emisí, ke kterému chce donutit energetické koncerny.
A renesanci hnědého uhlí nechce Berlín rázně ukončit i z jiného důvodu. Dává práci až 33 tisícům lidí v regionu s tradičně vysokou nezaměstnaností. Síla, které se dům Moniky Schluz-Höpfnerové a dalších obyvatel Atterwasche zřejmě neubrání.