Marksová: Vyšší minimální mzda má motivovat lidi k práci

Praha – Zvýšení minimální mzdy o 700 korun od prvního ledna by podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) mělo motivovat lidi k tomu, aby nebyli závislí na sociálních dávkách a pracovali. Opoziční ODS ale upozorňuje na to, že by to spíš mohlo lidi s nejnižšími příjmy o práci připravit.
Video Marksová (ČSSD): Zvýšení minimální mzdy má motivovat k práci
video

Marksová (ČSSD): Zvýšení minimální mzdy má motivovat k práci

Minimální mzda od nového roku vzrostla z 8 500 na 9 200 korun. Ministryně Marksová upozornila, že předtím se několik let nezvyšovala – od roku 2007 až do roku 2013 činila 8 000 korun (pouze vláda Jiřího Rusnoka přidala v srpnu 2013 pětistovku na 8 500).

„Také bych ráda připomněla, že v rámci Evropské unie, když měříme poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné, jsme pořád na chvostu. A já si myslím, že jsme relativně bohatá země, máme nízký podíl lidí s chudobou, takže to určitě uneseme,“ sdělila Marksová s odkazem na kritiku části zaměstnavatelů, která se zvýšením minimální mzdy nesouhlasila. Původně se totiž s kabinetem a odbory dohodli na růstu o 500 korun.

„Musí se vyplatit pracovat, a ne být závislý na sociálních dávkách. A v tom hraje minimální mzda také velice významnou roli,“ dodala ministryně práce.

Podíl minimální mzdy vůči průměrnému výdělku v roce 2013

  • Česko 31,7 %
  • Slovensko 36 %
  • Velká Británie 40 %
  • Maďarsko 43,3 %
  • Polsko 44,8 %
  • Slovinsko 53,2 %

Zdroj: Eurostat


Právě dopad vyšší minimální mzdy do nákladů firem vadí opoziční ODS. „Ukazuje se například, že zvýšení minimální mzdy je pro některé zaměstnavatele velká zátěž. U nízkopříjmových skupin, které pracují za minimální mzdu, tak může dojít k vyšší nezaměstnanosti,“ varovala expertka strany na sociální oblast Lenka Kohoutová.

„Vláda už vůbec nemluví o tom, že sice zvedla minimální mzdu, ale nezvedla ji u lidí se zdravotním postižením. Ta zůstala na 8 000,“ doplnila Kohoutová.

V roce 2015 si polepší i rodiny s dětmi

Rok 2015 přináší kromě vyšší minimální mzdy celou řadu dalších novinek týkajících se peněz. Díky daňovým změnám si například od ledna polepší rodiny s dětmi – rodiče si budou moci z daní odečíst náklady na školku, zvyšuje se také sleva na druhé dítě (o 200 korun) a na třetí a další dítě (o 300 korun). A znovu se zavádí porodné na druhé dítě. „Já se domnívám, že podporovat rodiny s dětmi musíme. Všichni víme, že když se narodí dítě, je to poměrně nákladná záležitost,“ podotkla Marksová.

Ministryně ovšem přiznává, že porodné samo o sobě není motivací k tomu, aby lidé zakládali rodiny. Rozhodují se spíše podle toho, zda dokážou skloubit péči o děti s prací nebo zda najdou pro svoje dítě místo v předškolním zařízení. „Tam je ještě určitě co dohánět,“ říká šéfka resortu práce a sociálních věcí. Nedostatky v možnostech slaďování rodinného života a práce vidí také Lenka Kohoutová.

Více peněz po Novém roce dostanou i senioři – v průměru o 200 korun se jim zvýší důchody a pracujícím penzistům se vrací sleva na dani. Naopak omezení čeká nejvýhodnější výdajové paušály pro živnostníky (čtěte víc o daňových změnách v roce 2015).

Začíná platit ale i řada ryze praktických věcí. Týkají se třeba označování potravin, nákupu ojetých aut nebo služeb mobilních operátorů (souhrnný přehled nejdůležitějších změn najdete zde).