Cesta lázeňských oplatků ke chráněnému označení EU se opět komplikuje

Brusel - Šance karlovarských a mariánskolázeňských oplatek na získání chráněného evropského označení se opět vzdálily. Evropská komise totiž považuje za přípustné námitky Německa a Rakouska vůči tomu, aby tyto pochoutky ze západočeských lázní získaly chráněné zeměpisné označení.                           

České žadatele o chráněné zeměpisné označení nyní čeká těžký zápas. „Německá i rakouská strana jsou dobře připraveny a útočí na slabá místa českých žádostí,“ zdůraznil europoslanec Jan Březina. Češi by podle něj měli zdůraznit politickou motivaci předkladatelů námitek. Rakousko a Německo totiž výhrady spojují s poválečným odsunem Němců z tehdejšího Československa.

Česká, německá a rakouská strana mají šest měsíců na to, aby se dohodly. Pokud ke společnému závěru nedojdou, bude konečné rozhodnutí záviset na Evropské komisi.

Zástupci sudetoněmeckých krajanských sdružení v minulosti argumentovali tím, že vysídlenci po druhé světové válce recepturu na výrobu karlovarských oplatek přenesli s sebou do svých nových domovů v Německu či Rakousku, kde jejich potomci ve výrobě pokračují.

Z německé strany zaznívaly také výhrady, že mariánskolázeňské oplatky se nevyrábí v regionu, kterého se žádost týká, tedy na území obcí Mariánské Lázně a Velká Hleďsebe. Žadatelé o ochranné oprávnění, tedy sdružení KLS Klimentov z Velké Hleďsebe a Opavia-LU ze skupiny Danone, tak budou muset prokázat, že všechny komponenty oplatků jsou v tomto regionu vyráběny.

Česko má z unijních nováčků nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských výrobků. Patří mezi ně například hořické trubičky, karlovarský suchar, pardubický perník, štramberské uši nebo žatecký chmel. Dnes se skupina rozrostla ještě o český kmín a chodské pivo, u kterých se pro udělení ochrany nenašly žádné nápitky.