Světové ceny pšenice lámou kvůli spekulativním investicím nové rekordy

Sydney/Paříž/Praha - Světové ceny pšenice dnes v Asii vystoupily na nové rekordy a klíčový termínový kontrakt chicagské burzy CBOT vzrostl o více než pět procent nad 11 dolarů za bušl, což je americká jednotka rovnající se přibližně 27 kilogramů. K rekordům se poté přiblížily i ceny pšenice v Evropě.     

Ceny potravinářských komodit prudce rostou kvůli přílivu kapitálu od spekulativních investičních fondů, které si od pšenice slibují vysoké výnosy i v dobách útlumu světové ekonomiky.

Pokud se růst světových cen pšenice nějakou dobu udrží, tak by se tento trend podle agrárního analytika Petra Havla promítl i na českém trhu. „Základní poselství (růstu světových cen pšenice) je, že zemědělci budou mít takřka jistě i letos dobré ceny za potravinářské obilí, na které by se proto měli více soustředit, jelikož pro ně bude nevýhodné prodávat obilí na technické užití,“ nastínil Havel.     

Analytik rovněž, že ceny obilí by mohly po letošní sklizni dosáhnout podobných hodnot jako v loňském roce. Například na Hané ceny potravinářské pšenice rostly loni od žní. Na začátku sklizně dosahovaly 3600 až 3800 korun za tunu, na konci října zahraniční obchodníci nabízeli tamním pěstitelům až 7300 korun za tunu kvalitní potravinářské pšenice.   

Termínová cena pšenice s dodávkou v březnu stoupla v Sydney o 60 centů na rekordních 11,53 dolaru za bušl. Od konce ledna tak cena vzrostla již o 25 procent a ohromná poptávka fondů minulý týden zvyšovala ceny o maximální denní limit celý minulý týden. CBOT nyní rozhodla, že denní limit pohybu ceny zvýší na dvojnásobných 60 centů.    

Březnový kontakt na tunu pšenice na západoevropském trhu Euronext dopoledne vyskočil o více než šest procent až na 295 eur za tunu a po 11. hodině SEČ se ustálil kolem 291 eur. Opět se tak přiblížil svému rekordu nad 300 eury za tunu. „Je možné, že se dostaneme zpět na maximum z loňského září,“ řekl agentuře Reuters jeden evropský obchodník.

Ceny plodiny žene nahoru celá řada faktorů. „Kromě rostoucí poptávky po pšenici a nejsitoty ohledně letošní sklizně je důvodem krize hypoték. Běžné investice jsou daleko rizikovější, zatímco investice do zemědělských plodin, jsou daleko bezpečnější,“ popsal některé z nich v rozhovoru pro ČT24 Havel.

Spekulativní fondy si všímají snižujících se zásob obilí a sázejí na to, že slabší světová ekonomika růst poptávky po potravinách nezastaví. Spekulanti se na potravinové komodity vrhli teprve minulý rok, kdy se zastavil prudký růst na trhu průmyslových kovů a investoři začali hledat další možnosti vysokých výnosů. S globálním ekonomickým oslabením by se měl zastavit i růst cen ropy, která byla minulých pět let jednou z nejlepších investic.

Investoři se vzhledem k ekonomické situaci odvracejí od komodit, které jsou příliš závislé na vývoji ekonomiky, a přesunují se tam, kde díky bohatnutí rozvojového světa čekají stabilní růst poptávky, to znamená zejména na obilí. Loni se cena pšenice zvýšila zhruba na dvojnásobek. Výrazně vzrostly i ceny kukuřice, sóji a dalších plodin. K růstu cen zásadně přispívá také to, že zemědělská půda je v průmyslových zemích stále více využívána k produkci biopaliv.