Praha - Vláda dnes odmítla poslanecký návrh zákona, který měl regulovat tržní sílu obchodních řetězců. Návrh vzešel z poslaneckého klubu ČSSD, na jeho tvorbě se však podílela také Potravinářská komora. Podle ní jsou za současných podmínek diskriminováni malí dodavatelé, což má ve svém důsledku vliv i na spotřebitele ve formě nižší kvality zboží a užšího sortimentu.
Vláda odmítla zákon na omezení síly obchodních řetězců
Příkladem diskriminačního chování ze strany obchodních řetězců jsou podle mluvčí Potravinářské komory Dany Večeřové takzvané zalistovací poplatky. Ty musí výrobce potravin zaplatit, pokud se chce dostat na seznam dodavatelů řetězce. Častým předmětem kritiky bývá také regálné, tedy poplatek, který výrobci platí za umístění svého výrobku na lepší místo v regálu. Obchodníci tak často učiní, aniž by o to dodavatel žádal, poplatek mu však neúčtují.
Nový zákon měl podobné poplatky znemožnit. Na jeho dodržování by dohlížel antimonopolní úřad. Pokud by obchodní řetězce při jednání s dodavateli zneužily svého postavení na trhu, mohly by dostat pokutu až do výše deseti milionů korun či deseti procent ročního obratu.
S návrhem nesouhlasili obchodníci. Tvrdí, že jejich vztahy s dodavateli dostatečně řeší stávající legislativa. Proti další regulaci obchodníků je i ministr zemědělství Petr Gandalovič. Mohla by podle něj vést ke zdražování potravin. Večeřová to odmítá. „Domníváme se, že na spotřebitele by to mělo pozitivní dopad. Kvůli poplatkům se na trh nedostanou malí dodavatelé, čímž se snižuje sortiment výrobků,“ vysvětluje a dodává, že soustavný tlak na snižování cen navíc výrobce nutí vyrábět stále méně kvalitní produkty.
Problémy s chováním obchodních řetězců nejsou pouze českým specifikem. Evropský parlament v únoru požádal Evropskou komisi, aby se zneužíváním tržní síly obchodních řetězců začala zabývat. Svým negativním postojem k nim je známý například i slovenský premiér Robert Fico.