Sponzoři za své peníze vyžadují protislužby

Praha - Nejrůznější společenské akce jsou dnes v rostoucí míře závislé na sponzoringu. Sponzorské aktivity se však v mnohém změnily, dnes firmy za své peníze požadují odpovídající protislužby. Za finanční podporu využívají krom reklamních ploch k vlastní prezentaci dnes už i široké spektrum partnerských služeb.

Na sponzoringu je dnes závislá většina festivalů, předávání cen a mnoho dalších společenských aktivit. Sponzorské peníze tečou nejčastěji do sportu, v jehož sponzorování začínají dominovat nové aktivity, například hospitality programy či VIP servis. Na vysoké úrovni je rovněž podpora sociálně potřebných, zejména postižených a seniorů a kultury. „Pro partnery je důležité, aby projekty měly jistý smysl,“ myslí si ředitel festivalu Mezi ploty Robert Kozler.

Především v západní Evropě veřejnost dokáže ocenit společnosti, které se zapojí do veřejně prospěšných akcí. Za jejich kvalitu si potom ochotně připlatí. V Česku zatím podobné klima nepanuje, vinu přikládá Kozler politikům.

Velká část firem už ale považuje sponzorství za svou morální povinnost. „Úspěšná firma chce svůj úspěch deklarovat. Pokud je v té firmě osvícené vedení, snaží se ho deklarovat veřejně prospěšným způsobem,“ myslí si pořadatel krumlovského hudebního festivalu Radek Hrabě.

Pojetí sponzoringu se v mnohém změnilo, firmy z něj dnes snaží něco získat. „V kultuře sponzoring ve smyslu donátorství či filantropie neexistuje, jde spíše o partnerství,“ podotýká Hrabě. Firmy za své peníze žádají protihodnotu. „Požadují nejlépe úplně všechno za co nejméně peněz. Já zase pravý opak, takže je to vždy o kompromisu,“ říká ředitelka Květnového festivalu orientálního tance Anna Mrázová.

„Sponzoři dnes přivážejí své hosty, kterým musíme připravit zvláštní program. Musejí od nás odjíždět spokojeni,“ přidává ředitel festivalu Třeboňská nocturna Miloš Končický. I rozvoj aktivit sponzorů a jejich zásahů do chodu sponzorovaných aktivit však má své hranice. Do konkrétního programu festivalů se například proniknout nesnaží. Jde jim totiž o spokojenost návštěvníků, proto program i v budoucnu zřejmě přenechají dramaturgům.

Na rozdíl od sportovních akcí se v jiných oblastech peníze shání obtížněji, na okraji zájmu zůstávají třeba vědecké a ekologické projekty, ale i festivaly klasické hudby. Ty musejí nabízet takzvané crossovery, tedy přesahy do jiných žánrů. Do Krumlova tak letos přijede skvělý americký jazzový trumpetista Bobby Shew či Markéta Irglová s Glenem Hansardem.