Trh s pomerančovým koncentrátem před lety zpopularizoval v komedii Záměna známý komik Eddie Murphy. Ve filmu způsoboval svým jednáním obrovské výkyvy cen. Nejde však o nadsázku příliš velkou. V New Yorku je podle analytika firmy Colosseum Štěpána Pírka dění v této oblasti velmi podobné.
Situace na trhu s pomerančovou šťávou se do značné míry stabilizovala až s technologickým pokrokem. V roce 1947 se podařilo americkým vědcům zmrazit šťávu tak, že byla její čerstvá chuť zachována. Trh s tímto produktem se tak začal globalizovat a v roce 1966 byl uveden první standardizovaný kontrakt na zmrazený pomerančový koncentrát, a to na burze New York Board of Trade. Pomocí těchto kontraktů se dnes pěstitelé zajišťují proti pohybům cen.
„Pomerančový koncentrát i nadále patří spíše k okrajovým komoditám. Není to mainstream jako ropa, zlato nebo kukuřice. A tuto úlohu bude zřejmě hrát i v budoucnu,“ soudí Pírko. Podle něj jsou objemy výroby mnohem nižší a likvidita je omezená. I 20 až 30kontraktové objednávky jsou v této oblasti trhu relativně velké. Denní objem se pohybuje mezi 2 až 4 tisíci kontraktů. Spíše je tedy trh s pomerančovým koncentrátem méně likvidní a velmi náchylný k výrazným změnám ceny, protože se jeho produkce soustřeďuje ve velmi málo oblastech. Dominantní jsou Spojené státy, konkrétně státy Florida a Kalifornie, a Brazílie.
Vliv na úrodu a kvalitu pomerančů má především počasí. Pokud se teplota dostane na šest a více hodin pod bod mrazu na -2,2 stupně Celsia, úroda je zničena. Na Floridě dochází k výkyvům v množství sklizně často právě díky mrazíkům. V Brazílii pak úrodu ničí sucha. Na burze to znamená krátkodobé výkyvy směrem nahoru. Farmáři na tento vývoj nemohou reagovat také z důvodu plodnosti samotných stromů, protože na nich mohou sklízet úrodu nejdříve po třech až pěti letech od zasazení stromku.