Vyhazov z práce! A co dál?

Příbor - Ztráta zaměstnání je pro většinu lidí událostí, která od základů otřese celým životem. Lidé jsou často na možnou ztrátu zaměstnání zcela nepřipraveni, a stávají se tak zcela závislí na pomoci států. Stát přitom poskytuje nejen podporu v nezaměstnanosti, po dobu, kdy je člověk bez práce, hradí ale také zdravotní pojištění. Úřad práce pomůže se sháněním nového místa.

Kdy se zaevidovat na úřadu práce?

Evidence na úřadu práce není povinná, ale například z důvodu hrazení zdravotního pojištění státem či zápočtu doby nezaměstnanosti pro nárok na důchod se doporučuje. Na úřadu práce se může jako uchazeč o zaměstnání zaevidovat občan, který je bez zaměstnání, ale je práceschopný. Například člověka, který je toho času na nemocenské, úřad práce nezaeviduje.

Co se týče doby, kdy se zaevidovat, tato doba není nijak časově omezena, pouze platí, že pokud se zaeviduje člověk do 3 pracovních dnů ode dne skončení pracovního poměru, naváže evidence přímo na pracovní poměr. Evidence na úřadu práce je přitom vázána trvalým bydlištěm, ale pokud se uchazeč o zaměstnání z vážných důvodů zdržuje mimo místo svého trvalého bydliště, může posléze požádat o „převedení“ k úřadu práce, v jehož správním obvodu skutečně bydlí.

Podpora v nezaměstnanosti

Jedním z hlavních důvodů, proč se nezaměstnaní na úřadech práce evidují, je poskytování podpory v nezaměstnanosti. Tato podpora ovšem není automaticky poskytována všem, příslušný právní předpis stanovuje povinnou  minimální délku doby účasti na důchodovém pojištění a pojištění na státní politiku zaměstnanosti v délce alespoň 12 měsíců v průběhu posledních 3 let (kromě zaměstnání jsou v zákoně stanoveny i další doby, které se při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti zohledňují, např. doba péče o dítě do 4 let, doba studia - ovšem v maximálním rozsahu 6 měsíců, doba plné invalidity atd.).

Podpora v nezaměstnanosti činí první tři měsíce 50 procent průměrného čistého měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání, a po zbytek doby pak 45 procent průměrného výdělku. Pokud je vykonávána rekvalifikace, náleží uchazeči o zaměstnání podpora při rekvalifikaci ve výši 60 procent z průměrného čistého měsíčního výdělku.

Doba, po kterou stát podporu v nezaměstnanosti poskytuje, se různí podle věku nezaměstnaného. U osob mladších 50 let činí 6 měsíců. Osob ve věku 50 až 55 let mají nárok na peníze od státu po dobu 9 měsíců a nezaměstnané nad 55 let zabezpečuje po 12 měsíců. Po této době úřad práce vyplácení podpory ukončí a uchazeč o zaměstnání zůstává bez příjmu. Podpora může znovu získat pouze v případě rekvalifikace.

Kdo platí zdravotní a sociální pojištění?

V době evidence na úřadu práce stát za nezaměstnaného platí zdravotní pojištění, tím nezaměstnaný prakticky ušetří měsíčně částku 1 080 korun, kterou by jinak musel zdravotní pojišťovně platit sám.

Sociální pojištění se nemusí platit v době nezaměstnanosti vůbec. Pouze při splnění určitých podmínek si může nezaměstnaný platit dobrovolné důchodové pojištění. Co se týče nároku na důchod, započítává se pouze doba nezaměstnanosti, po kterou stát uchazeči poskytuje podporu v nezaměstnanosti. Ostatní doba se pak započítává v maximálním rozsahu 3 roky za celý život.

Úřad pomůže s hledáním místa

Úřad práce se uchazeči o zaměstnání snaží nalézt vhodné pracovní místo. Ovšem není zaručeno, že mu takové zaměstnání skutečně najde. Úřad práce má povinnost zaměstnání pro uchazeče vyhledávat a být mu při hledání zaměstnání nápomocen, ale zajištění zaměstnání není jeho povinností. Vždy záleží především na vlastní aktivitě a snaze uchazeče.

Nápomocná mu může být také databáze volných pracovních míst, která je k dispozici jak uchazečům o zaměstnání, tak i všem občanům. Na internetu je dostupná na webu úřadů práce.

Dvoutisícová bankovka
Dvoutisícová bankovka
Více fotek
  • Dvoutisícová bankovka autor: David Veis, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/10/903.jpg
  • Úřad práce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/149/14865.jpg