Agrární komora: Sklizeň bude dobrá, obilí bude pro Čechy dost

Praha - Sklizeň obilí a řepky bude letos lepší než loni a měla by dostatečně pokrýt spotřebu obyvatel České republiky. To by mohlo podle představitelů Agrární komory odstartovat pokles cen základních obilnin. Na pultech obchodů se to ale příliš neprojeví. I kdyby byla letošní sklizeň vysoce nadprůměrná, stále bude v celosvětovém kontextu převažovat poptávka nad nabídkou.

Čeští zemědělci letos sklidí 6,9 milionu tun základních obilovin, což představuje oproti loňskému krizovému roku nárůst zhruba o půl milionu tun. Jediné, co by ještě mohlo ovlivnit kvalitu i objem sklizně, jsou deště, které mohou způsobit rozšíření plísní. „Ztráty v případě špatného počasí mohou být až třetinové,“ obává se tajemník Agrární komory Jan Záhorka.

Pro domácí spotřebu by ale zemědělci měli v každém případě vyprodukovat obilí dostatek a Česká republika by tak měla pro letošek být více než soběstačná. „Domácí spotřeba klesá, narůstá přebytek obilovin,“ míní předseda Komoditní rady pro obiloviny Josef Kubiš. Čeští zemědělci proto letos budou prodávat i v zahraničí.

Dobrou sklizeň očekává celý svět

Dostatek obilí se neočekává pouze v České republice, hlásí ho i zahraničí. O rekordní slizni hovoří zemědělci v Rusku, v Indii i v Číně. Před neúrodou varují pouze Spojené státy. „Celosvětová situace bude lepší než v loňském roce,“ tvrdí ředitel Českomoravského sdružení organizací Zemědělského zásobování a nákupu Jiří Zedník.

Potraviny zůstanou drahé

I když by mohla v důsledku dobré slizně světová cena obilí mírně klesat, na pultech obchodů se to příliš neprojeví. Přebytky prodají zemědělci do zemí, kde poprávka rychle narůstá, tedy zejména do států rozvojového světa. „Poptávka po obilovinách už šest let ve světě převyšuje možnosti produkce,“ říká Záhorka. Dodává, že ceny poklesnou vždy jen v době sklizně, jinak dlouhodobě rostou.

Díky příznivému světovému vývoji čekají zemědělci pouze mírný pokles cen obilnin. Navíc se jejich cena promítá do cen potravin pouze okrajově, daleko vyšší vliv na ně mají mzdy zaměstnanců a ceny energií.