Valtr Komárek: V srpnu 1968 ztratilo Československo velkou vizi - nejen v ekonomice

Praha - Jedním z předních ekonomů, kteří se podíleli v předvečer invaze vojsk Varšavské smlouvy na reformě socialistického hospodářství, byl ekonom Valtr Komárek. I když v té době patřil ke komunistickým kádrům - měl za sebou slibnou praxi ve Státní plánovací komisi i v ekonomické sekci politbyra ÚV KSČ a léta 1964 až 1967 strávil na Kubě ve službách revolucionáře Ernesta Che Guevary - považuje zhroucení obrodných snah Pražského jara za ztrátu obrovské naděje. Jeho vzpomínky na ekonomické reformy a rok 1968 zachytila kamera České televize.

60. léta byla podle Komárka obdobím, kdy starou gardu v ústředním výboru komunistické strany postupně vystřídala mladší generace, která podporovala obrodný trend. Díky tomu získalo reformní hnutí nejen v ekonomické oblasti značnou podporu. „Bylo jasné, že systém je špatný, samozřejmě nebylo možné napadnout ho úplně v celé jeho bytostné podstatě, ale bylo možné lámat bariéry přes určité průniky, jako byla efektivnost ekonomiky,“ popisuje tehdejší situaci.

Reforma hospodářství měla pomoci překonat jeho vysokou energetickou a kapitálovou náročnost, ale také bojovat se zaostáváním životní úrovně tehdejšího Československa za státy západního bloku. „Ukazovalo se, že je třeba větší pružnosti ekonomiky, větší účasti na kapitálových trzích,“ míní Komárek. Reforma měla podle něj podnikům umožnit, vymanit se z pevných kleští socialistického plánování, které jim znemožňovalo reagovat na aktuální potřeby zákazníků.

Moskva ale pochopila reformní úsilí v socialistickém Československu jako snahu o europeizaci, která začne ekonomiku i politiku sbližovat se západním kapitalismem. „Napětí rostlo každým dnem a to bylo hlavní limitací té reformy. Všichni jsme měli podmínku,“ vysvětluje ekonom.

A podmínka brzy vypršela. V noci z 20. na 21. srpna 1968 skončily všechny naděje a reformy pod koly tanků, a i když se Čechoslováci snažili invazi ze všech sil odrazit, jejich síly na pancéřové vozy nestačily. „My jsme věděli, že je to ztráta obrovské celonárodní naděje, nejen zhroucení ekonomické reformy, že je to ztráta obrovské vize, obrovského snu. Myslím, že nám všem bylo hodně špatně na duši,“ uzavřel Komárek.