Měnový fond půjčí Gruzii 750 milionů dolarů na obnovu válečných škod

Tbilisi - Mezinánordní měnový fond (MMF) se dohodl s Gruzií na poskytnutí úvěru ve výši 750 milionů dolarů (12,88 miliardy korun), který má pomoci při obnově tamní ekonomiky po válce s Ruskem o území Jižní Osetie. V jejím důsledku zřejmě nyní zemi čeká prudké zbrzdění dosud bouřlivě rostoucího hospodářství.

Zástupce MMF pro Blízký východ a střední Asii David Owen oznámil, že úvěr bude uvolňován v rámci záložních půjček a je schválen na dobu 18 měsíců. Výkonná rada MMF by měla o půjčce jednat v polovině září.

Válka zřejmě odradí zahraniční investory

Největším rizikem, kterému Gruzie čelí, je podle Owena pokles důvěry mezi investory. „Zatím nemáme žádné přímé důkazy, je ale jasné, že investoři teď nebudou v Gruzii investovat s takovým nadšením,“ řekl.

Gruzie je chudá na přírodní zdroje, takže udržet příliv zahraničního kapitálu je pro ni mimořádně důležité. Zahraniční investoři měli Gruzii ve značné oblibě od roku 2003, kdy se k moci dostal nynější prezident Michail Saakašvili. Kavkazská republika je také důležitou tranzitní zemí pro přepravu ropy.

Gruzínská ekonomika si loni připsala 12,4 procenta, ještě na jaře MMF odhadl, že letos by hrubý domácí produkt Gruzie mohl vzrůst o devět procent válka, kvůli konfliktu s Ruskem si však země o takovýchto hodnotách bude zřejmě moci nechat jenom zdát. „Očekáváme, že kvůli válce se ekonomický růst zpomalí na pět až šest procent proti našemu původnímu odhadu dvouciferného růstu,“ uvedla ministryně hospodářského rozvoje Eka Šarašidzeová. Podle Owena by však gruzínská ekonomika mohla zpomalit ještě výrazněji.

Gruzii chtějí pomoci i Světová banka a G7

Měnový fond není jedinou organizací, která Gruzii slíbila finanční pomoc. Světová banka po srpnovém vojenském konfliktu oznámila, že do Gruzie vyšle misi, která tam zhodnotí ekonomické škody způsobené ruskými vojsky.

Pomoc chystá i skupina předních průmyslových zemí G7. Ta před dvěma týdny vyjádřila připravenost Gruzii ekonomicky podpořit a vyzvala ostatní státy a mezinárodní instituce, aby se k pomoci válkou ochromené kavkazské země připojily.

Samotná Gruzie žádala mezinárodní pomoc jednu až dvě miliardy dolarů, aby mohla opravit poničenou infrastrukturu a dále ji rozšířit. Při invazi ruských vojsk byly poničeny především vojenské objekty, nicméně Gruzie uvedla, že byla zasažena i civilní infrastruktura.