Odboráři chtějí vyšší platy, nevylučují protesty

Praha - Odboráři budou po vládě požadovat rychlejší růst platů ve státním sektoru, tlačit budou i na podnikatele. V rozhovoru pro ČT to uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku sice ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o osm procent na 23 182, kvůli vysoké inflaci si však Češi reálně polepšili jen o 1,1 procenta. Protestovat se odboráři chystají i proti plánované novele zákoníku práce, kterou připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Nejhorší situace je podle Štěcha v rozpočtové a příspěvkové sféře. „Netýká se to pouze státních zaměstnanců, ale všech zaměstnanců ve školství, zdravotnictví a v obecních zaměstnáních. Propad je zde kolem čtyř procent a v některých odvětvích, kde se nepřidala ani koruna, je vlastně sedm procent,“ zdůrazňuje šéf odborů, nevylučuje přitom možnost protestů, pokud vláda platy nezvýší.

Milan Štěch

„Je to nejhorší vývoj od roku 1990, protože máme hospodářský růst kolem pěti až šesti procent, a přitom drtivé většině občanů v České republice reálně jejich příjmy propadají.“

Podle ministra Nečase jsou však uváděná čísla počítána z hrubých mezd a neberou v potaz snížení daní. Snahou přitom podle jeho slov je, aby bylo menšímu počtu lidí ve státní sféře vypláceno větší množství peněz.

Inflace je stále vysoká

Inflaci se v Česku stále nedaří srazit z rekordních hodnot. V červenci dosáhla meziročně 6,9 procenta. Situace by se přitom nemusela hned tak zlepšit. Česká národní banka (ČNB) předpokládá, že srpnová inflace klesla jen o desetinu procentního bodu. Dlouhodobý inflační cíl centrální banky jsou přitom tři procenta.

Zdražování urychlily vládní reformy 

Štěch viní z vysokého zdražování vládu, která ho údajně urychlila špatným načasováním reformy veřejných financí. „Jestli to bylo v době, kdy jsme všichni věděli, že v Americe je recese a že se přenáší do Evropy, byla to zásadní makroekonomická chyba současní vlády.“ Nad vlivem vládních reforem na inflaci přikyvuje i prezident Mezinárodní obchodní komory v ČR Jaromír Drábek.

„Je však potřeba říct, že ČR je hodně závislá na vývozních teritoriích - na EU a tam vidíme podle statistik ve druhém čtvrtletí pokles ekonomiky. To jsou faktory, které musí podnikatelé ve svých plánech brát úvahu a v současné době si nemohou dovolit výrazným způsobem zvyšovat mzdy,“ dodal.

Jaromír Drábek:

„Inflační skok je jednorázový, a pokud by dnes došlo k nějakému zvyšování platů na základě jednotlivého inflačního skoku, muže se roztočit inflační spirála.“

Štěch již dříve avizoval, že odbory budou pro státní zaměstnance prosazovat růst reálných mezd minimálně o čtyři procenta. Podle ekonomů je však toto číslo nereálné nejenom kvůli vysoké inflaci, ale právě i horším vyhlídkám pro růst ekonomiky. ČNB předpokládá, že letos si české hospodářství polepší o 4,1 procenta, v roce 2009 pak dokonce jen o 3,6 procenta. Loni přitom hrubý domácí produkt rostl tempem 6,6 procenta.

Evropu doženeme nejdřív za 30 let 

Zatím zřejmě jediná věc, která může Čechy těšit, je růst jejich bohatství ve srovnání se světem. Díky silné koruně si totiž mohou v zahraničí dopřát víc než před rokem. Stejné platy jako v Německu však budou Češi podle ekonomů brát nejdříve v roce 2037.

Připravovaná novela zákoníku práce má zlepšit v Česku tolik potřebnou flexibilitu pracovního trhu. Návrh ještě není hotov, již dnes proti němu však odboráři mají výhrady. Ministr Nečas však oponuje: „Neexistuje žádný návrh, pouze jsme vytvořili expertní panel, který vypracoval soubor opatření.“