Bělohradský: Půdu pro finanční krizi připravil už Ronald Reagan

Praha - Kořeny současné globální finanční krize sahají dál, než by se mohlo zdát. V rozhovoru pro ČT24 to vyzdvihl filozof a sociolog Václav Bělohradský. Půdu pro ni prý připravil bezhlavou privatizací všeho, co mu přišlo pod ruku, již prezident Ronald Reagan, který vládl Spojeným státům v 80. letech minulého století.

Reagan zprivatizoval všechen státní majetek včetně železnic. Jeho posedlost privatizací vycházela z neoklasické ekonomické teorie, která do světa hlásala, že firmy a trh pod státním dohledem nemohou správně fungovat. Reaganova politika nakonec odstartovala ve Spojených státech nejdelší poválečné období ekonomického růstu, teď se ale vymstila celému světu.

„Ta mystika toho, že vše musí být soukromé, kterou my známe z 90. let - to je začátek toho problému,“ popsal Bělohradský. Po finanční krizi se proto světová ekonomická filozofie změní. Nad Wall Street by měl bdít kontrolor. Kdy se ho ale dočkáme, je podle filozofa velkou neznámou.

Se svou troškou do mlýna přišli i bankéři

K rozpoutání krize ale přispěly podle Bělohradského také nesmyslné platy a odměny bankéřů z Wall Streetu. Někteří dokonce dostali tučné odstupné za to, že přivedli své banky ke krachu, například Stanleymu O'Nealovi zaplatila banka Merrill Lynch odstupné přesahující 160 milionů dolarů. Co je ještě horší, bývalí bankéři nyní zastávají důležité posty ve státním aparátu. Zářným příkladem je bývalý šéf banky Goldman Sachs a současný ministr financí Henry Paulson.

„Žháři jsou vlastně taky hasiči. Tady je velký problém. Je otázka, jestli stát získává kontrolu v bankách, anebo jestli on sám už není v rukou makléřů a oni ho nevyužívají k tomu, aby následky svého chování zahladili,“ podtrhl Bělohradský.

Václav Bělohradský patří k významným českým filozofům. V roce 1970 emigroval do Itálie. V současnosti působí jako profesor politické sociologie na univerzitě v Terstu, ale přednáší také na Karlově univerzitě v Praze. Ve svých dílech se hlásí k tzv. biocentrické filozofii, podle které tu není příroda pro lidi, ale lidé pro přírodu. Základní principy tohoto učení rozvinul až k odmítnutí přeceňování moci symbolů a kultury.