Kraje Česku podle odborníků prospěly

Praha - Už potřetí v historii České republiky volí lidé do krajských zastupitelstvech. Budou to právě schopnosti nových krajských zastupitelů, které rozhodnou, kam budou směřovat stamiliardové dotace ze strukturálních fondů Evropské unie. Za osm let své existence už přitom kraje podle odborníků svůj ekonomický smysl potvrdily.

„Situace, která zde byla před rokem 2000, byla v Evropě specifická,“ míní Milan Damborský z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. „Řešení regionálních záležitostí bylo značným problémem, protože okresy a obce byly příliš malé a ministerstva příliš daleko,“ dodává. Bez krajů by se podle Damborského, který je spoluautorem studie společnosti MasterCard srovnávající vyspělost jednotlivých českých krajů, ekonomický rozvoj mnohem více koncentroval do Prahy a hlavní město by se tak co do ekonomické vyspělosti daleko více vzdálilo celorepublikovému průměru.

Odborná studie MasterCard česká centra rozvoje:

  1. Hl. m. Praha    (91,08)
  2. Středočeský kraj    (61,91)
  3. Plzeňský kraj    (61,58)
  4. Jihočeský kraj    (60,17)
  5. Liberecký kraj    (56,89)
  6. Vysočina    (56,82)
  7. Pardubický kraj    (56,80)
  8. Jihomoravský kraj    (56,29)
  9. Královéhradecký kraj    (55,89)
  10. Zlínský kraj    (54,63)
  11. Olomoucký kraj   (53,11)
  12. Moravskoslezský kraj    (51,88)
  13. Karlovarský kraj    (49,44)
  14. Ústecký kraj    (48,77)

Pořadí podle počtu indexních bodů. Maximální možná hodnota indexního bodu je 100.

Vysočina - někdejší outsider dnes láká investory 

V uplynulých osmi letech prokázaly kraje podle Damborského svůj hlavní přínos hlavně v oblasti budování infrastruktury a rozvoje cestovního ruchu. Na existenci krajů pak nejvíc vydělala Vysočina. „Kraj Vysočina byl periferním územím České republiky. Plnil roli spíše okresního města, a to ještě s určitými problémy,“ vysvětluje Damborský. „Dnes je Vysočina velmi investičně atraktivní region a Jihlava jako taková si vytvořila poměrně významnou spádovost a plní skutečnou roli regionálního centra,“ dodává.

V žebříčku analýzy MasterCard srovnávajícím všech čtrnáct krajů podle 40 kritérií od kvality života, přes technickou vyspělost až k investiční aktivitě se Vysočina umístila zhruba uprostřed na 6. místě. První dvě příčky obsadila Praha a Středočeský kraj, na opačném konci žebříčku se umístily Karlovarský a Ústecký kraj.

Praha - evropský nadprůměr

Dominantní pozici hlavního města potvrdila většina ukazatelů. Praha dosáhla prvního místa u více než poloviny hodnocených indikátorů a navíc má pozitivní socioekonomický vliv i na celý Středočeský kraj. Praha vytváří téměř čtvrtinu celostátního HDP. Hodnotou HDP Prahy přesahuje 660 tisíc korun na jednoho obyvatele, a je tak více než dvojnásobná oproti celorepublikovému průměru a dosahuje 167 procent průměru evropské sedmadvacítky.

Právě nadprůměrná hospodářská síla Prahy v celoevropském měřítku však zároveň hlavní město diskvalifikuje v soutěži o rozdělení balíku dotací ze strukturálních fondů EU. Všechny ostatní kraje z více než 26 miliard euro, které má Česko v unii vyhrazeno pro roky 2007 až 2013, mohou bez obav čerpat.