Švédové zvýší limity garancí a pomůžou bankám, přitom sní o euru

Stockholm - Švédsko je další zemí, která rychle implementovala rozhodnutí Ecofinu a evropského summitu z minulého týdne v boji s finanční krizí. Koordinovaná evropská politika proti krizi znamená vyšší státní garance za vklady v bankách a pohotovost vládních financí v případě problémů domácí banky. Ve Švédsku má tento recept ingredience v poměru 1,5 bilionu švédských korun (150 miliard eur), které je vláda ochotna vynaložit na sanaci pohledávek, dalšími 15 miliardami je ochotna vstoupit přímo kapitálově do bank.

Švédští představitelé rovněž znovuotevřeli debatu o euru. Na švédské politické scéně, podobně jako u Dánů minulý týden, začíná převládat domněnka, že mít v době krize jištění stabilní jednotnou evropskou měnou je výhodnější, než věřit lokálním penězům.

Švédové ale nedávno, v roce 2003, v celonárodním referendu přístup k jednotné evropské měně odmítli. Teď ale koruna proti euru výrazně ztrácí a zkušenosti například z Islandu, s jehož měnou nezdary na finančních trzích značně zamávaly, začínají nahrávat sympatizantům s eurem.

Jörgen Johansson, mluvčí za stranu Centerpartiet pro daně a finance, si přeje nové referendum v nejbližším možném termínu. Takzvaná opt-out klauzule, která Švédům zajišťuje jejich měnu do roku 2010, by tak mohla už za 2 roky vzít za své. „Jedna měna dokáže výkyvům finančních trhů čelit mnohem lépe než několik, teď už to víme,“ uvedl. Přitom právě Centerpartiet byla jediná ze stran vládní koalice, která doporučovala svým voličům říci euru „ne“ před pěti lety.

Rezervovaněji se k euru staví premiér Fredrik Reinfeldt. „Měli bychom počkat, jak zareagují naši nejbližší sousedé, není kam spěchat,“ prohlásil.

Dánové ale začínají mít o své měně jisté pochybnosti, ze starých členů EU kromě těchto dvou skandinávských států využívá opt-out klauzule pouze Velká Británie, diskuze o euru jsou zde zatím vlažnější. Pobaltské země do eurozóny nepospíchají, mají ale jasno.