Island prosí EU o pomoc, té se do ní příliš nechce

Brusel - Island, ostrovní stát, který je zřejmě největší obětí světové finanční krize a dostal se na pokraj bankrotu, už získal příslib pomoci od Ruska a Mezinárodního měnového fondu. Nyní se s prosbou o půjčku obrátil také na Evropskou unii, ta se k ní však staví zdráhavě. O islandské žádosti dnes informovala Evropská komise, případné poskytnutí pomoci je podle ní vázáno celou řadou podmínek, pokud je Island splní, na žádnou velkou sumu se stejně těšit nemůže.

„Může se tak stát jen v tom případě, že některé členské státy Evropské unie a Island dosáhnou bilaterálních dohod, které se týkají garancí vkladů a ochrany střadatelů,“ uvedl mluvčí komise Johanes Laitenberger. Narazil tak na spory, které má se severským státem Velká Británie a Nizozemsko právě v souvislosti s finanční krizí. Oběma státům vadí hlavně fakt, že Island nechce ochránit vklady jejich obyvatel ve vlastních bankách, ačkoli vlastním občanům poskytl stoprocentní garance. Celý spor vygradoval poté, co britské úřady využily protiteroristického zákona, aby zmrazily majetek islandské banky Landsbanki v Británii.

Island chránil banky před krachem a pak málem zkrachoval 

Island musel kvůli finanční krizi od konce září zachránit zestátněním před krachem všechny tři své největší banky, které v minulých letech prudce expandovaly v zahraničí a rozsáhle se zadlužily.



Islandský premiér Geir Haarde již dříve varoval, že celkové náklady na vypořádání se s bankovní krizí na Islandu můžou dosáhnout 1,1 bilionu islandských korun (zhruba 166 miliard Kč). Suma představuje 85 procent hrubého domácího produktu, který severský stát vytvořil v loňském roce.