Moskva - Český ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a ruský vicepremiér Igor Sečin dnes v Moskvě podepsali dokument o vytvoření kontrolního mechanismu, který umožní monitorování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Český premiér Mirek Topolánek se s ujednáním ještě dnes vydá do Kyjeva. Písemnou dohodou o monitorování tranzitu Moskva podmiňovala obnovení dodávek plynu do Evropy.
Říman v Moskvě podepsal dohodu o monitorování dodávek, Topolánek s ní letí do Kyjeva
Premiér Topolánek, který s ukrajinským vedením jednal v Kyjevě již v pátek, na úvod dnešního setkání s Putinem řekl, že přináší ústní dohodu s Ukrajinci o monitorovací misi. Moskva ovšem opakovaně dávala najevo, že si přeje písemné ujednání. Topolánek dodal, že region neopustí, dokud plyn opět nepoteče.
„Naše pozice ohledně tranzitu je taková - uděláme to (obnovení dodávek) okamžitě po rozmístění mezinárodních pozorovatelů,“ prohlásil Putin po schůzce se svým českým protějškem.
Dohoda o monitorování dodávek podepsána (zdroj: ČT24)
Jednání obou premiérů se protáhlo, původně se čekalo šedesátiminutové setkání, nakonec ovšem Putin s Topolánkem rokovali zhruba čtyři hodiny. „Jednání na Ukrajině mě vedou k optimismu, že podpis dokumentu (ukrajinskými představiteli) nebude problém,“ prohlásil šéf českého kabinetu.
Moskva tento týden přerušila dodávky plynu do Ukrajiny, a tím i tranzitní zásobování dalších evropských zemí poté, co obvinila Ukrajince, že neoprávněně odebírají plyn, který není pro ně. Vyhrotil se tak
rusko-ukrajinský spor o platby za ruský plyn určený Ukrajině. Od
monitorovací mise si Moskva slibuje, že zajistí, aby tranzitní dodávky
plynu Ukrajina nekrátila.
Ruská strana odmítala s Ukrajinou dále jednat bez písemné dohody. „Bohužel už nevěříme v dobré úmysly ukrajinské strany. Budeme jednat jedině až po podpisu patřičných dohod,“ prohlásil ruský prezident Dimitrij Medvěděv. Topolánek, který v Kyjevě a v Moskvě jednal jako zástupce země předsedající v tomto pololetí Evropské unii, ruské zástupce ujistil, že se mu již podařilo získat souhlas Ukrajiny s recipročním rusko-ukrajinským zastoupením v mezinárodním monitorovacím týmu.
Nejhorší situace je na Balkáně
Zdaleka nejhůř jsou na tom zatím země Balkánu. Například Srbsko nemá žádné vlastní zásoby plynu. Bez tepla a horké vody tam byly od čtvrtka desetitisíce domovů. Pomohlo Maďarsko a Německo, které Srbům poslaly přes 5 milionů kubických metrů plynu.
Plyn ale stále chybí továrnám. Ty dostaly z nově získaného plynu jen minimum. „Společnost, pro kterou pracuji, stále nemá topení. Dotýká se to asi 400 lidí,“ uvedl Aleksandar Bozic.
Největší srbská farmaceutická firma Hemofarm musela výrobní pásy zastavit úplně. „Vždycky máme zásobu léků a ostatních produktů pro nemocnice na měsíc dopředu. Pokud ta situace s plynem nebude trvat příliš dlouho, Srbsko nebude mít s dodávkami zdravotnických potřeb žádné problémy,“ uklidňuje technický ředitel Hemofarmu Dejan Ivanovic.
Stoprocentně závislá je na dodávkách z Ruska třeba i Bosna a Hercegovina, kde desetitisíce lidí stále zůstávají bez tepla. Některé továrny, třeba největší ocelárna v zemi Arcelor Mittal Zenyca nebo jediná hliníkárna Borax, musely omezit výrobu. Stejně je na Rusku závislá i Makedonie. Tamější největší vývozce oceli už bez plynu také nemůže fungovat.
Objevují se první žaloby, Slovensko uvažuje o spuštění druhého bloku Jaslovských Bohunic
Objevila se už i první žaloba. Maďarská energetická společnost Emfesz jí podala na ukrajinský Naftogaz. Kvůli přerušeným dodávkám chce odškodné ve výši skoro 600 milionů korun. A odborníci očekávají, že podobné žaloby můžou od firem, kterým nedostatek plynu způsobil ztráty, přibývat.