Nečas přesvědčuje evropské ministry o otevření pracovních trhů

Praha - Druhým dnem dnes v jihomoravských Luhačovicích pokračují neformální jednání ministrů práce a sociálních věcí Evropské unie. Český ministr Petr Nečas, který jako zástupce předsednické země debatu moderuje, se bude snažit své resortní kolegy přesvědčit pro uvolnění pracovního trhu ve státech původní evropské patnáctky a zachování možnosti zaměstnanců prodloužit si pracovní dobu.

Hlavním bodem dnešní ministerské schůzky budou diskuse o odstranění překážek, které brání lidem z nových členských zemí EU včetně Česka pracovat v některých státech původní patnáctky. Většina z nich už své pracovní trhy otevřela a počet států, kam mohou Češi, Poláci, Slováci a další vyjet za prací, aniž by přitom složitě získávali razítka na příslušná povolení, se rozrostl ze 3 na 23. Prodloužení přechodných opatření do roku 2011 však stále zvažují zejména dvě pro Čechy klíčové země - Německo a Rakousko.

České páky na otevření německého trhu

Německý i rakouský zástupce už první den luhačovických jednání naznačili, že budou chtít dobu, která jim umožňuje pracovní trh chránit, využít na maximum.  

Podle Nečase se jednoznačně ukázalo, že pracovníci z nových členských zemí ekonomiku starých států nijak neohrožují. „Naopak to, že se otevřel pracovní trh v některých členských zemích, vedlo ke zvýšení ekonomického růstu. Dlouhodobý odhad mluví až o 0,3 procenta HDP unie jako celku,“ zdůraznil ministr.

„Pokud budou některé členské země chtít prodloužit přechodné období, musí k tomu dát Evropská komise souhlas,“ dodává Nečas. České předsednictví tak bude po Evropské komisi požadovat, aby státy, které chtějí dál svůj trh i nadále chránit, opřely své rozhodnutí o konkrétní čísla.

Práce přes 48 hodin týdně

Dalším bodem na programu jednání je otázka pracovní doby. Evropští ministři se loni dohodli na změně společných unijních pravidel. Jejich návrh počítal s maximálně 48 povinně odpracovanými hodinami týdně s tím, že každý zaměstnanec by se mohl dobrovolně rozhodnout, zda bude chtít pracovat déle. Proti takovémuto plánu se však postavil Evropský parlament, který prosazuje pevný osmačtyřicetihodinový strop bez možnosti navýšení.

Podle Nečase je klíčovým bodem celé problematiky doba pracovní pohotovosti například u lékařů nebo záchranných systémů. Diskuse se vede o tom, zda má být čas, ve kterém tito pracovníci jen čekají na využití, započítán do pracovní doby. „V celé řadě sektorů by pak bylo 48 hodin strašně málo,“ vysvětlil Nečas.

Hasiči nebo zdravotníci musí dostat peníze i za pracovní pohotovost a možným řešením by proto bylo, kdyby si tito zaměstnanci mohli svou týdenní pracovní dobu jednoduše natáhnout. „Nedovedeme si představit práci celé řady sektorů v čele se zdravotnictvím a pohotovostními službami, že by bez tohoto systému mohly dále pracovat,“ řekl Nečas.

Ačkoli má dnešní jednání v Luhačovicích přízvisko neformální, může i zde dojít k průlomu. Unijní schůzky podobného totiž často významný posun v dané problematice přinesou. Veřejnost se však většinu detailů dozví až po velkých oficiálních summitech.