Praha - Tuzemský energetický gigant ČEZ vykázal ve třetím čtvrtletí čistý zisk 2,4 miliardy korun, což představuje meziroční propad o 79 procent. Do září společnosti klesl čistý zisk o třetinu, konkrétně o 34,2 procenta na 26,4 miliardy korun. ČEZ zdůraznil, že očekávaný čistý zisk za celý letošní rok - 40,6 miliardy korun - se nemění. Tržby ČEZu za devět měsíců meziročně vzrostly o čtyři procenta na 150,6 miliardy a za samotné třetí čtvrtletí se zvedly o tři procenta na 47 miliard. Přitom propad zisku je výraznější, než předpovídali analytici.
Zisk ČEZu se za poslední tři měsíce propadl o 79 procent
ČEZu se zisk před zdaněním a ostatními náklady a výnosy ve firmě od července do září snížil o sedm procent na 18,5 miliardy korun a od začátku roku do září klesl o 6,9 procenta na 62,4 miliardy.
Firma vysvětlila, že hlavní vliv na pokles zisku měly nově zavedené darovací daně z emisních povolenek a posílení české koruny vůči euru, v němž ČEZ realizuje většinu tržeb. Negativně se projevilo přehodnocení akcií společnosti MOL v portfoliu ČEZ a prodej německých dolů Mibrag. Pokles způsobily také nižší ceny prodané elektřiny.
Analytici předpovídali podniku zisk za tři čtvrtletí ve výši 31 až 32,2 miliardy korun. Podle nich stojí za nižším ziskem především slabší růst ekonomiky, stagnující spotřeba elektřiny a delší než plánovaná odstávka Jaderné elektrárny Temelín.
Ekonomické prostředí pro ČEZ není optimální
„Ekonomické prostředí pro ČEZ v současné době není příliš příznivé, nižší prodejní ceny elektřiny, zdanění povolenek a solárních elektráren, pokles hodnoty finančních investic, stagnující spotřeba elektřiny. Za těchto podmínek se s hospodářskými čísly ČEZ nedají dělat žádné divy, zvláště když se k tomu přidají i neplánované odstávky jaderných i uhelných zdrojů,“ říká Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus.
Na ČEZ negativně dopadl prodej Mibragu
Firma vydělala na prodeji dolů Mibrag Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH) 1,1 miliardy korun. Ovšem účetní dopad transakce byl negativní, jelikož podíl v Mibragu byl nezávislým znalcem oceněn na vyšší hodnotu, než byla kupní i následná prodejní cena.
„Na základě tohoto přecenění vykázala Skupina ČEZ v roce 2009 jednorázový zisk z této operace 3,3 miliardy korun, nyní naopak musí vykázat účetní ztrátu ve výši 2,7 miliardy. I z tohoto je vidět reálný zisk na celé transakci, který na částku 1,1 miliardy korun navýšily úrokové výnosy,“ zdůvodnil ČEZ.
Za celý letošní rok ČEZ očekává pokles čistého zisku zhruba o 15 procent na 40,6 miliardy korun. Podle Hatlapatky bude dosažení takového výsledku obtížné. Dle finančního ředitele ČEZ Martina Nováka firma očekávaného výsledku dosáhne, neboť se neočekávají žádné jednorázové negativní položky ani výpadky zdrojů.
Jaderná elektrárna Dukovany
Spotřeba elektřiny v ČR letos vzrostla o zhruba jedno procento. O jedno procento na 64 TWh chce ČEZ také zvýšit výrobu ve svých tuzemských elektrárnách. ČEZ prodal již 96 procent elektřiny na příští rok, na rok 2013 prodal 41 procent elektřiny a na rok 2014 bylo prodáno 13 procent. Ceny na roky 2013 a 2014 se pohybovaly mezi 54 a zhruba 56 eury (1370 až 1420 korun) za megawatthodinu.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš zopakoval, že se ČEZ v budoucích letech hodlá soustředit na výrobu energie z jádra, dokončení obnovy uhelných elektráren, posílení pozice teplárenství a pozornost bude věnována i větrnému parku v Rumunsku.
ČEZ
- největší česká energetická firma
- jejím majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procenta akcií.