Janota: Při růstu pod 1 procento ČR nemusí splnit maastrichtská kritéria

Praha - Česko přestane plnit 3procentní maastrichtské kritérium stability veřejných financí nutné pro přijetí společné evropské měny euro, sníží-li se v letošním roce růst jeho HDP pod jedno procento. V dnešních Otázkách Václava Moravce na to upozornil náměstek ministra financí Eduard Janota. Evropská komise sice Česku pro letošní rok předpovídá růst 1,7 procenta a ministerstvo financí 1,4 procenta, pesimistický scénář České národní banky však už předpokládá růst jen o 0,5 procenta. Česko by se pak podle Janoty muselo rozhodnout, zda chce raději přijmout euro, nebo poskytnout ekonomice finanční injekci.

„My v dané chvíli říkáme, že při jednoprocentním růstu jsme schopni tři procenta udržet. Pakliže bude ten růst nižší, bude-li nulový, tak si myslím, že v dané politické konstelaci, v dané chvíli, kdy celá řada zákonů by musela být projednávána parlamentem, je to nereálné a já si troufnu v této chvíli tvrdit, že za této okolnosti je nereálné udržet tříprocentní deficit,“ řekl Janota v OVM.

Vstup do eurozóny však bude podle Janoty politickým rozhodnutím. „Jestliže se politicky dohodneme na tom, že toto není priorita v dané chvíli, … můžeme přijímat další opatření, která budou směřovat na další investice do infrastruktury, další investice do oprav panelových domů, zateplení a podobně,“ uvedl Janota.


Ministerstvo financí nicméně podle něj prosazuje protikrizová opatření, která nebudou zvyšovat zadlužení České republiky. Výsledek loňského hospodaření státu, které skončilo deficitem zhruba o 30 miliard korun nižším, než předpokládal rozpočet, podle něj vytvořil „polštář“ usnadňující přežití finanční krize.

„Nicméně, kdyby situace měla být na těch trzích dramatická i během celého roku, tak nevylučuji, že koncem roku i Česká republika může prostě mít problémy s financováním dluhu,“ uvedl. Vyloučil ale, že by stát v dluhové službě nedostál svým závazkům.

O vydávání eurových dluhopisů v tomto roce ministerstvo financí podle Janoty dosud nerozhodlo. „My v podstatě dneska analyzujeme, zjišťujeme, jaká je situace na trzích, a chceme ten dluh profinancovat maximálně úsporně,“ vysvětlil.