Za peníze Američanů americké zboží, plánuje Obama. Evropa protestuje

Brusel/Washington - Americký plán na záchranu ekonomiky dráždí Evropu. Stovky miliard dolarů mají podpořit americký průmysl a upřednostnit nákup domácího zboží. Ostatní státy proti tomu ale ostře protestují, nelíbí se jim hlavně ochranářská klauzule "Buy American", ustanovení o povinném nákupu americké produkce. Mluvčí Evropské komise pro obchod Peter Power uvedl, že je to od USA "nejhorší možný signál". Prezident Barack Obama proto slíbil, že zákon ještě změní.

Dosavadní verze plánu, kterou minulý týden schválila Sněmovna reprezentantů, obsahuje ustanovení, podle něhož v projektech financovaných tímto zákonem budou moci být používány jen ocel a železo od amerických výrobců. Třeba zakázku na stavbu nového mostu dostanou jen ocelárny z USA. Taková ochranářská politika se ale nelíbí zbytku světa. „Jestli by zákon prošel v navrhované podobě, pak by Spojené státy ztratily svoji důvěryhodnost v boji proti protekcionismu, který právě teď ohrožuje světovou ekonomiku,“ zdůrazňuje Peter Power.

Prezident Barack Obama proto rychle řadí zpátečku, nechce totiž zbytečně dráždit svět. A slíbil, že zákon  zmírní: „Nechci do světa vysílat zprávu, že nám jde jen domácí průmysl a mezinárodní obchod nás nezajímá.“

Proti klauzuli „Buy American“ se postavila i obchodní komora USA a velké americké firmy, které se bojí odvety proti své produkci v zahraničí. To by znamenalo obchodní válku, na které by tratili všichni včetně Ameriky. Zákon Buy American má vytvořit až 9 tisíc nových pracovních míst. Kdyby ale jiné státy uvalily clo na americké zboží, přišly by Spojené státy o 65 tisíc míst. Právě toho se bojí velcí exportéři, jako třeba výrobci letadel nebo zbrojaři. Viceprezident Joe Biden však minulý týden řekl, že je legitimní, aby část těchto opatření v konečné verzi zůstala.

Rozmach protekcionismu je podle ekonomů v nynější situaci smrtelně nebezpečný, protože by mohl současnou recesi změnit v těžkou hospodářskou krizi, podobně jako se to stalo za Velké hospodářské krize 30. let. Tehdy se celá krize výrazně prohloubila a globálně rozšířila poté, co USA zvýšily cla na tisíce položek zboží, a vyvolaly tím podobná protiopatření v ostatních zemích světa.