Obamovi muži otevřeli lékárničku proti recesi, účet: 1,5 bilionu dolarů

Washington - Obamova administrativa připravila opravu v dolarech 700miliardového fondu TARP, který byl původně určen jen na pročištění finančního trhu. Později jej nové legislativní návrhy pokroutily v paskvil, který financoval třeba i miliardovou pomoc americkým automobilkám. Bushův krizový rukopis střídá návrh z pera Baracka Obamy. Má tři části: více kapitálu pro banky, půjčky podnikatelskému sektoru i občanům v úhrnné výši bilionu dolarů a asistenci vlády při odkupu problémových aktiv finančních institucí od privátních subjektů. V závislosti na jeho práci s Kongresem dosáhne až astronomické částky bilion a půl dolarů, které mají vyvést Spojené státy z recese. Senát již svou porci záchranného plánu schválil. Ekonomice přiklepl 838 miliard dolarů.

„Finanční systém se stále zotavuje a některé jeho části jsou kriticky poškozeny, tuto nebezpečnou dynamiku musíme zvrátit. Bez obnovení kreditních linek nemůže ekonomika růst,“ prohlásil v úvodu představování prvního svého velkého počinu v úřadu americký ministr financí Timothy Geithner. Bushova administrativa koncem roku s obtížemi protlačila Kongresem záchranný plán postavený na fondu TARP. Ten ale dosud významněji nepomohl. Geithner jej hodlá přejmenovat na plán finanční stability a výrazně jej rozšířit.

Debata Kongresu nad balíkem přinesla mimo jiné zřízení skupiny, která bude monitorovat úvěrový a hypoteční trh, pracovat bude s rozpočtem 50 miliard dolarů. „Banky totiž vlastně samy neví, jak na tom jsou, a co je ještě čeká za možné problémy,“ myslí si Obama. Ty finanční instituce, které nebudou splňovat požadovaná kritéria kapitálové vybavenosti, budou moci nadále počítat s vládními zárukami. Doposud vláda na pomoc bankám z fondu TARP už vyčerpala 250 miliard dolarů.

Nově by ale do pomoci bank měl být zapojen i soukromý kapitál, investiční fond spravovaný vládou a zájemci z řady bank budou pracovat s půl bilionem dolarů, jen desetina z toho mají být přímé vládní zdroje.

Ruku v ruce s vládním konceptem má pomoc podnikům a lidem nabízet Federální rezervní systém. Program vyčlení pro potřeby půjček soukromému sektoru až bilion dolarů. Najít by se v něm měli i třeba studenti nebo zájemci o nový vůz.

Americké autority tak v souhrnu chtějí na trhu vygenerovat nový bilion a půl dolarů. Mají zabojovat s čísly 752 miliard dolarů odepsaných nesplacených úvěrů v loňském roce a 600 tisíc ztracených pracovních míst v posledním měsíci roku letošního.

Analytikům chybí srozumitelnost plánu

Analytici jsou z navrženého řešení zatím poněkud na rozpacích. „Přišli s něčím úplně novým. Nejsem si jistý, jak bude tento projekt veřejného a soukromého partnerství fungovat, mám o tom pochyby,“ řekl hlavní ekonom newyorské firmy Fact and Opinion Economics Robert Brusca. Podle něj jde v podstatě o návrat k původní myšlence předešlé vlády založit fond k vykupování špatných aktiv z finančního sektoru, plánu, který byl později nahrazen rekapitalizací bank.

„Detaily jsou velmi vágní. Ani za takovou dobu nepřišli s něčím dostatečně konkrétním,“ stěžoval si Carl Lantz z newyorské pobočky Credit Suisse. „Investoři chtějí jasnost, jednoduchost a rozhodnost. Tento plán vypadá spletitě, zmateně a nejasně,“ prohlásil prezident firmy Seacliff Capital James Ellman.

Naopak hlavní ekonom Patria Finance David Marek míní, že by toto řešení mělo pomoci, protože „toxická“ aktiva způsobují ztráty bank a prohlubují jejich neochotu půjčovat peníze. „Toto opatření by mělo rozhýbat zamrzlé úvěrování a zmírnit a zkrátit tak recesi americké ekonomiky,“ řekl.

Indikátor úspěchu plánu u investorů, domácí měna, ale bezprostředně po oznámení zareagovala negativně. Dolar oslaboval vůči euru i japonskému jenu kvůli obavám investorů, že plán na podporu amerických bank nebude stačit ke stabilizaci finančního systému Spojených států. Finanční trhy přitom do plánu vkládaly velké naděje. Zklamání investorů stálo i za prudkým poklesem cen americké ropy, která dnes skončila se ztrátou více než pěti procent pod 38 dolary za barel.

Plán má i Kongres

Ministr financí představil dlouhodobý koncept hospodářské politiky. Akutní léčbu chce ale Obamovi nabídnout i Kongres. Sněmovna reprezentantů se již dříve shodla na podpoře trhů ve výši 819 miliard dolarů. Dnes druhá komora Kongresu, senát, dohodla jinou formu balíčku ve výši 838 miliard. Obě komory teď budou muset najít společnou řeč.

Senát chtěl objem plánu zvýšit až na 937 miliard dolarů, nakonec ale slevil, aby získal několik hlasů republikánů, kteří by jinak mohli
schválení procedurálně zablokovat. Plán byl ve stočlenném Senátu schválen 61 hlasy, to znamená, že z republikánů pro něj byli jen tři z více než 40.

Ve sněmovně plán nepodpořil z republikánů nikdo. Obama přitom sliboval, že bude prosazovat, aby byl plán založen na dohodě obou stran. K tomu však nedošlo a sám Obama zamítl návrhy republikánů, aby plán zahrnoval výraznější podíl snížení daní. Senát již začal jednat se sněmovnou o konečné verzi a jednání budou zřejmě tvrdá. Nespokojenost se senátní verzí již vyjádřili někteří demokratičtí předáci sněmovny. Obama chce mít plán k podpisu do poloviny února.

Trhy ale začínají ztrácet víru i v tento záchranný balíček, který má za vytáhnout americkou ekonomiku z recese. „Jakékoli stimulaci bude trvat nejméně půl roku, než začne mít nějaké účinky na reálnou ekonomiku,“ řekl agentuře Reuters ředitel výzkumu trhu firmy Tradition Energy Addison Armstrong.

Interiér budovy amerického Kongresu.
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24