Praha – Finanční krize srazila k zemi burzovní indexy, potopila bankovní domy s často staletou tradicí a trápí manažery firem snad po celém světě. Kromě přímých dopadů do ekonomiky však v minulosti každá krize způsobila i změny společenské. V období, kdy je ekonomice těžko, se mění nálada lidí a spolu s ní třeba i móda nebo hudba, kterou poslouchají. Svět po krizi je zkrátka vždy více či méně odlišný od toho, který tu byl předtím.
Krize mění hudbu i styl oblékání
Změna hospodářské situace vždy vyvolá různé nálady obyvatel na celém světě. To, jak se lidé cítí, se projevuje v jejich stylu oblékání i ve výběru barev oblečení. Britský deník Daily Telegraph dokonce napsal o tom, že délka sukní se v průběhu krize pohybuje podobně jako burzovní indexy. Jiný názor zase mluví o zkracování sukní v souvislosti s růstem nebo poklesem HDP.
Světlá versus tmavá aneb nevinnost a deprese
Z módních časopisů z doby té největší krize, která sužovala svět ve třicátých letech, experti vypozorovali, jak má dámská móda, alespoň v počátečních fázích recese, tendenci ubírat směrem k lehkosti a nevinnosti. Vítězí proto světlé barvy. Zdá se, že s tímto trendem se rozhodla držet krok i manželka nejmocnějšího muže planety. K inauguračnímu projevu při příležitosti nástupu Baracka Obamy do funkce prezidenta Spojených států si jeho žena Michelle oblékla dlouhé světlé šaty. Změnami v chování lidí v časech hospodářských turbulencí se seriózně zabývají i finanční instituce. „Je dobré být vždy připraven na to, co se mění v chování lidí, protože pak můžete lépe zaměřit komunikační a marketingové nástroje, a zároveň můžete i eliminovat rizika u skupin lidí, kteří jsou více postiženi krizí a lépe jim pomoci,“ vysvětluje Jiří Báča z mBanky.
Báča upozorňuje i na to, že se móda mění v závislosti na tom, v jaké fázi krize se ekonomika právě nachází. Počáteční veselé barvy tak obvykle střídají tmavé odstíny. „Lidem připadá nepatřičné oblékat se vesele a hravě, když okolo není dobrá atmosféra,“ vysvětluje bankéř. Recese ze začátku osmdesátých i devadesátých let tak pokaždé vynesly do módy černou.
Změny se v minulosti projevily i ve stylu hudby, jakou lidé poslouchali, nebo dokonce celkového životního stylu. Ve třicátých letech tak zmizel například charleston, který byl nahrazen jazzem. V 70. zase hnutí hippies a květinové děti vystřídali drsní skinheadi a punk. V 80. letech zase přestalo být oblíbené disko. Zpravidla, téměř schematicky, se lidé chovají téměř extremisticky proti tomu, co bylo předtím, dodává Báča.