Topolánek: Opatření proti krizi přijdou rozpočet na 74 miliard

Praha - Veškerá opatření, která vláda připravila na boj s dopady krize, přijdou státní rozpočet na 74 miliard korun. Na druhou stranu však tyto peníze vytvoří stimul pro ekonomiku ve výši 180 miliard. Při oficiálním představení Národního protikrizového plánu to slíbil premiér Mirek Topolánek. Balíček nyní zamířil do Sněmovny, tam se však setkává s ostrou kritikou ze strany opozice.

Protikrizová opatření by Česko měla přijít na necelá dvě procenta hrubého domácího produktu, stimul tvoří 4,7 procenta HDP. Samotný protikrizový plán, jehož základní podobu načrtla nově vytvořená Národní ekonomická rada vlády, takzvaný NERV, má z rozpočtu odčerpat 41,5 miliardy. Jeho přínos ekonomice by však měl být zhruba dvojnásobný, ve výši 80,1 miliardy korun.



Topolánek dnes upozornil, že se jedná už o druhou fázi vládní strategie představené v prosinci. První fáze, kterou kabinet realizoval od konce loňského října do začátku letošního roku, zahrnovala například snížení daní podnikům, využití peněz z rezervních fondů ministerstev nebo podporu podnikatelů v zemědělství.

Bouřlivá debata v parlamentu: ČSSD volá po sociálních úlevách

Národní protikrizový plán se dnes dostal na program jednání Poslanecké sněmovny. Tam však narazil na ostrou kritiku opozice. ČSSD před nedávnem přišla s vlastním souborem opatření, která se od těch vládních v mnohém liší.

Oba tábory se shodují například na návrzích rychlejších odpisů, garance úvěrů nebo větší podpory exportu. V sociálních otázkách ale společnou řeč nenacházejí. Zatímco ČSSD by se vydala cestou delší podpory v nezaměstnanosti a dalších přídavků pro rodiny s dětmi, koalice chce ulevovat hlavně zaměstnavatelům. „Snažíme se tímto opatřením přiblížit lidem práci, ne pracák,“ zdůraznil dnes premiér Mirek Topolánek.

Bohuslav Sobotka, stínový ministr financí:

„Je potřeba ve společnosti posílit pocit spravedlnosti, zejména tehdy, kdy ti nebohatší ještě víc zbohatnou a ti nejchudší bohužel ještě víc zchudnou.“

Vláda proto navrhuje především slevy na sociálním pojištění. Ty by měly snížit cenu práce a zachránit tak údajně až 70 tisíc pracovních míst. „Spíše než bychom zvyšovali podpory v nezaměstnanosti, raději snížíme cenu práce, aby vůbec k té nezaměstnanosti nedocházelo,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT člen národní ekonomické rady Tomáš Sedláček.

Zásadně se liší i pohled vlády a opozice na daňové otázky. Podle sociálních demokratů by měli chybějící peníze do rozpočtu nalít bohatí a firmy. Vláda chce firmám naopak ulevit. Podle stínového ministra financí za ČSSD Bohuslava Sobotky je nyní potřeba ve společnosti posílit pocit spravedlnosti. „V období hospodářské krize je to asi taková terapie jako pouštět krvácejícímu žilou,“ vzkázal mu jeho vládní protějšek Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).

Poslanci tak zřejmě dostanou v březnu na stůl dva protikrizové balíčky, jeden koaliční, druhý opoziční. Rozdělení na jednotlivé body by přišlo na řadu až po krachu prosazení celých balíků.

Spokojený Klaus

Už v úterý se k protikrizovému plánu vyjádřil také prezident Václav Klaus. Chystaná opatření vlády podle svých slov považuje za celkem racionální a přiměřená. Na druhou stranu však hlava státu upozornila, že žádný vládní záchranný balíček nemůže Českou republiku před dopady globální recese uchránit.