Balkánská odpověď na plynovou krizi: propojení plynovodů

Záhřeb - Chorvatsko a Maďarsko dnes podepsaly dohodu o propojení svých plynovodů do poloviny roku 2011. Tato spolupráce má zajistit větší stabilitu dodávek plynu a zabránit tak opakování plynové krize z počátku tohoto roku. Celková hodnota investice bude činit 395 milionů eur, což je v přepočtu asi 11 miliard korun.

Zemí na Balkánu se velmi těžce dotklo lednové zastavení dodávek plynu způsobené sporem mezi Ruskem a Ukrajinou. Chorvatsko tak začalo hledat další alternativní cesty pro dodávky a urychlilo plány na stavbu terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG). Ten má mimo jiné zlepšit zajištění dodávek pro širší region, protože bude schopen zpracovat více LNG než Chorvatsko potřebuje.

Výstavbu terminálu na zkapalněný zemní plyn plánuje konsorcium chorvatských a evropských energetických firem. „(Plynová) krize ukázala potřebu regionální spolupráce a tento plynovod to umožní,“ řekl šéf maďarské energetické společnosti FGSZ János Zsuga. FGSZ je divizí další maďarské firmy MOL, která je také největším akcionářem chorvatské firmy INA, jejíž plynovou divizí je pak druhá strana dohody, firma Plinacro. Ta zaplatí z celkové investované částky 95 milionů eur.

Další snaha omezit energetickou závislost na Rusku 

Nový plynovod bude mít roční kapacitu kolem 6,5 miliardy metrů krychlových a po výstavbě LNG terminálu na chorvatském ostrově Krk umožní oboustranné dodávky. Spojí vesnici Városföld v Maďarsku s chorvatským městem Slobodnica.

Stavitelé plynovodu plánují, že nový terminál umožní lepší zapojení do plynového systému, třeba i na velké zahraniční plynovody jako je Nabucco. Tento projekt, za který lobuje i Česká republika, má přivézt plyn z Asie do Evropy mimo Ukrajinu a Rusko a omezit tak energetickou závislost Evropy na Ruské federaci. Nabucco však zatím nezískalo jednoznačnou podporu členských států Evropské unie.