Setkání G20 otevřelo dveře expanzivní měnové politice, nikoli rozpočtové

Horsham - V jihoanglickém Horshamu si dnes ministři financí a šéfové centrálních bank zemí G20 vyjasňovali a sjednocovali své pohledy na řešení ekonomické krize. Setkání bylo součástí příprav na summit hlav států skupiny dvaceti největších ekonomik světa, který se uskuteční počátkem dubna v Londýně. Dnešní schůzky se za Evropskou unii zúčastnil český ministr financí Miroslav Kalousek, ale setkání řídila Velká Británie, která v rotačním systému letos skupině G20 předsedá.

Z dnešních výstupů schůzky plyne, že centrální banky budou nadále zachovávat expanzivní měnovou politiku, a to tak dlouho, dokud to bude zapotřebí. „Jsme připraveni zapojit veškeré úsilí, které je nutné k obnově růstu,“ píše se v závěrečném komuniké po skončení schůzky.

V otázce řešení krize rozhodně nepanuje na obou stranách Atlantiku shoda, když Washington volá po masivních státních výdajích, zatímco z Evropy se ozývají požadavky na přísnější regulaci finančních trhů. Na toto téma ovšem proběhla podle Kalouska na jednání „docela zásadní diskuse“. I po schůzce, která podle něj byla úspěšnou přípravou pro londýnský summit, nebude Evropa sahat k dalším fiskálním stimulům, dokud neuvidí, „jak fungují nástroje plánu obnovy“ ve výši 200 miliard eur.

Nadějí na úspěch připravované vrcholné schůzky je i dnešní prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové. „Summit přinese velmi pozitivní signály, bude to velmi pozitivní zpráva zbytku světa, že chceme podpořit růst v celém světě,“ řekla dnes Merkelová po schůzce s britským premiérem Gordonem Brownem.

Pokud summit opravdu skončí úspěchem, mohlo by to napomoci obnovit globální důvěru v ekonomiku. Právě to je podle šéfa Světové banky Roberta Zoellicka jediná cesta ven z krize. Důvěra mezi finančními institucemi však podle něj začne fungovat až po očištění systému od takzvaných toxických aktiv, tedy především nesplácených úvěrů.

Lídři zřejmě kývnou na úvěry „mladým ekonomikám“ 

Předpokládá se, že se lídři G20 svorně přidají k hlasům tzv. skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), které navrhují, aby Mezinárodní měnový fond měl k dispozici dvojnásobek prostředků. Ty údajně potřebují takzvané mladé ekonomiky, které kvůli světové krizi postihl kolaps poptávky po jejich vývozu a nedostupnost úvěrů.

BRIC

B - Brazílie, R - Rusko, I - Indie, C - Čína 

  • Skupina čtyř zemí na vzestupu, kterým americká investiční banka Goldman Sachs v roce 2001 předpověděla, že do roku 2050 budou dominovat světovému hospodářství.
  • Dokázaly se dobře přizpůsobit globálnímu kapitalismu a mají předpoklady ke vzájemné spolupráci. Rusko a Brazílie se mohou podle GS stát dominantními dodavateli surovin, Čína a Indie mohou kralovat zpracovatelskému průmyslu a službám.
  • Ve svém prvním společném komuniké vydaném v noci na dnešek žádají úvěrovou pomoc od multilaterálních finančních institucí, jako např. Mezinárodního měnového fondu, protože se jejich ekonomiky potýkají s odlivem soukromého kapitálu.
  • Země BRIC daly najevo, že navýšení kapitálu MMF podpoří, ale jen za předpokladu, že se změní zastoupení jednotlivých členů v MMF, aby větší vliv při hlasování měly právě země BRIC.

Navýšení kapitálu MMF na dvojnásobek by stálo asi 500 miliard dolarů. Evropská unie už navrhla, že by fondu mohla poskytnout půjčku 100 miliard USD. Na dnešním jednání se mluvilo dokonce o mnohem větším než dvojnásobném rozpočtu MMF.

Setkání G20 se věnovalo i řadě dalších otázek včetně daňových rájů a regulace bankovního sektoru. Silným tématem byl rovněž problém, jak se státy vypořádají s potřebou dostat takzvaná toxická aktiva, která stále zatěžují banky, mimo ekonomiku.


Na G20 tlačí její vlastní sliby z listopadu minulého roku. Tehdy se skupina na svém historicky prvním summitu na úrovni hlav států zavázala, že přijde s řešením, jak čelit ekonomické krizi a předcházet dalším do budoucna. Slíbila také, že zavede lepší regulaci trhů.

Manmohan Singh, Dmitrij Medvěděv, Chu Ťchin-tao, Luiz Inácio Lula da Silva
Zdroj: ČT24
Vydáno pod