Ukrajinské plynovody potřebují modernizaci za 5,5 miliardy eur

Brusel - Modernizace zastaralých ukrajinských plynovodů bude podle ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové stát 5,5 miliardy eur (147,4 miliardy Kč). Řekla to dnes na konferenci, na níž se zástupci EU, Ruska, Ukrajiny i průmyslu a různých mezinárodních institucí radili, jak přilákat evropské investory k financování přestavby ukrajinských plynovodů. Předsedkyně ukrajinské vlády podotkla, že investice výrazným způsobem pomohou zvýšit dodávky plynu do Evropy. Český ministr průmyslu Martin Říman nepovažuje finanční otázku za významnou, eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová přislíbila Ukrajině technickou pomoc.

„Otázku finanční nepovažuji v tomto okamžiku za zdaleka tu nejvýznamnější, spíše za podružnou,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který na jednání zastupoval předsednické Česko. „Nikdo neví, v jakém stavu ukrajinská síť je a kolik to skutečně bude stát,“ dodal. Evropané mají ještě v živé paměti vážnou krizi, kterou způsobilo v lednu úplné přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Některé státy se tak uprostřed mrazivé zimy ocitly prakticky bez dodávek plynu. Bruselská konference se pořádá právě v reakci na lednovou krizi.


Asi pětina veškerého plynu spotřebovaného v EU proudí do Evropy přes soustavu ukrajinských plynovodů, která je dlouhá zhruba 13,5 tisíce kilometrů. Podle většiny expertů bude v příštích šesti letech jen na rekonstrukce potřebné k udržení jejich provozu třeba kolem 2,5 miliardy eur. „Jsme připraveni dát technickou pomoc,“ přislíbila eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová.

Podle Martina Římana je technická připravenost pouze nutnou, nikoli postačující podmínkou:

„Můžete mít stoprocentně funkční moderní přepravní soustavu, ale rozhodnutí politiků může znamenat, že tou soustavou nepoteče ani kubík plynu.“

Podle Římana bude obtížnější než sehnat peníze vytvořit takové podmínky, aby investice byly bezpečné a projekty transparentní a dlouhodobě udržitelné. Konkrétně by na Ukrajinu mohly mířit třeba půjčky od institucí, jako jsou Světová banka, Evropská investiční banka či Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Evropští investoři by také mohli vstupovat do ukrajinské infrastruktury. Tato možnost je ale nyní komplikována zákonem, podle něhož do tohoto typu majetku nemůže vstupovat žádná třetí osoba mimo ukrajinský stát.

Rezervovaně se k aktivitě EU staví Rusko

„O té deklaraci jsme se dozvěděli před čtyřmi dny, ačkoli o ní vyjednávají dva měsíce. Není v ní ani slovo o Rusku, jako o dodavateli všeho plynu, který přes ukrajinu teče,“ komentoval usnesení ruský velvyslanec při EU Vladimír Čižov.

„Těmi rourami jde jejich plyn (…), razantní vstup dalšího hráče, a ten vstup EU do značné míry razantní po té plynové lednové krizi je, tak pro ně tu situaci nezjednodušuje,“ řekl na adresu Moskvy. Říman však zdůraznil, že dnes se probíraly hlavně technické otázky pro zabezpečení dodávek, nikoli ty politické.

Účastnici konference o plynu v EU
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24