Další odvětví se dožadují svého „šrotovného“

Praha - Pád vlády nahrál konsenzu mezi koalicí a ČSSD o protikrizových opatřeních, která nyní obsahují také kontroverzní „šrotovné“. Zřejmě už od podzimu letošního roku bude stát vyplácet prémii 30 tisíc korun každému, kdo své auto starší deseti let vymění za nové do pěti set tisíc korun. Šrotovací příspěvek se však nelíbí některým odborníkům a ozývají se také podnikatelé z dalších odvětví, kteří nechápou, proč by stát z jejich daní měl dotovat zrovna automobily.

„Tady mluvíme o rozporcování 2,5 miliardy korun z našich daní a ty daně zaplatily určitým dílem i nábytkářské firmy,“ poznamenal tajemník Asociace českých nábytkářů Tomáš Lukeš. Nábytkáři proto stát vyzývají k vyplácení 15tisícové dotace na nákup nového nábytku, podobné hlasy se ozývají i z obuvnického průmyslu. Energetická společnost ČEZ se sama chystá přispívat svým zákazníkům 1000 korun na nákup nových, energeticky úsporných spotřebičů.

Šrotovné: růst založený na destrukci

Všechny obdobné požadavky jsou podle hlavního ekonoma České spořitelny Jana Bureše postavené na „zvrácené logice“, kdy podporujeme růst umělou destrukcí. „Růst by měl být založený na přirozeném vývoji produktivity práce. Těmto iniciativám by se měly nastavit poměrně jasné mantinely… Za chvíli byste mohl lidem nabízet šrotovné za výměnu starého bytu za nový,“ varuje Bureš.

Šrotovné výlučně do automobilového průmyslu obhajuje prezident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn s tím, že prémie na nákup nového vozu bude mít díky zvýšeným výběrům DPH pozitivní dopad na rozpočet. S tím nesouhlasí Jan Bureš, podle něhož by šrotovné mohlo státní rozpočet přijít až na 6 miliard korun.

Jahn dále upozorňuje: „Autoprůmysl má opravdu velký multiplikační efekt. Když se podíváte na to, co všechno je v autě, tak se to ve finále týká i chemického průmyslu, elektrotechnického a gumárenského průmyslu.“ Šrotovné je podle něj celoevropským řešením a je vhodné, aby se k němu Česko přidalo. Česká ekonomika je do značné míry na automobilovém průmyslu závislá, a když těžila ze šrotovného v okolních zemích, byla často označovaná za „černého pasažéra“. Objevily se dokonce zprávy, že někteří zahraniční autoproducenti proto přestali odebírat od českých subdodavatelů součástky.

Je na šrotovné v ČR správný čas?

Jahn, který byl v Národní ekonomické radě vlády hlavním zastáncem šrotovného, si myslí, že by šrotovné v Česku mohlo podpořit koupi až 80 tisíc nových vozů. Zhruba 40-50 procent z nich by přitom podle něj bylo vyrobené v ČR, z dalších by přitom měli prospěch i čeští výrobci automobilových součástek. Bureš však šrotovné přesto považuje za neefektivní, protože pro domácí automobilky představuje český trh pouze 6 procent jejich tržeb, navíc nyní nestíhají uspokojovat objednávky ze zahraničí.

Bureš také upozorňuje, že „automobilový průmysl jako celek trpí nadkapacitou“, a v nejbližších letech proto budou muset některé automobilky zkrachovat. Vlády by se podle něj měly „soustředit spíše na posílení konkurenceschopnosti domácích výrobců a zbytečně neplýtvat energií na neefektivní stimulaci domácí poptávky. Šrotovné v zásadě přesouvá poptávku v čase a ten problém se nám může velice snadno dostat nazpátek na stůl na začátku roku 2010,“ varuje Bureš.