Kalousek: Česká ekonomika znovu ožije příští rok, poroste o 0,5 procenta

Praha - V příštím roce lze podle ministra financí Miroslava Kalouska očekávat mírný hospodářský růst do 0,5 procenta. Letos by pak podle něj propad ekonomiky neměl přesáhnout dvě procenta. Ministr to uvedl na dnešním finančním fóru Zlaté koruny věnovanému dopadům globální krize. Kalouskova slova potvrdila také Česká národní banka, kdy její guvernér Zdeněk Tůma na dnešním fóru Slovensko-české obchodní komory oznámil novou prognózu, která počítá s poklesem jednoho až dvou procent HDP.

Ministr však k odhadům pro letošní rok dodal, že je velmi těžké nyní cokoliv předpovědět. „Nevíme, jací kostlivci mohou vyplout ze skříně,“ upřesnil Kalousek. Kvůli dopadům hospodářské krize podle něj hrozí jak v letošním, tak i v příštím roce deficit státního rozpočtu až 180 miliard korun. „Moji snahou bude letos i příští rok udržet deficit pod 150 miliardami korun,“ dodal.

Zároveň upozornil, že to bude znamenat úspory ve státních výdajích v řádu desítek miliard korun, což bude znamenat velmi nepopulární kroky. „Proto také budu pro příští rok, i když mám sociální cítění, navrhovat nulových růst platů ve státní správě,“ uvedl ministr.

Kalousek si vypůjčil slova Marxe, varoval před kulturou života na dluh

Hospodářskou situaci podle Kalouska mohou zhoršit i politická rozhodnutí, především ta, která by zvyšovala zadlužení státu a bezhlavě podporovala spotřebu. „Nikoho z nás neuživí vlastní spotřeba. Pro malou exportní ekonomiku to platí ještě více než pro velké ekonomiky. Protekcionismus to může zhoršit. Důsledky kultury života na dluh nelze řešit bezhlavým půjčováním,“ uvedl.

Hrozbu bezhlavého půjčování, které může vyústit až k situaci nesplatitelnosti půjček, kdy se banky obrací na pomoc státních institucí, glosoval Miroslav Kalousek připomenutím citátu Karla Marxe, že rozhodující vliv státu v bankách je prvním krokem k éře komunismu.

Miroslav Kalousek na fóru Zlaté koruny:


0„Kulturu života na dluh nelze léčit kulturou života na dluh, proto je mi tak odporné šrotovné.“

Fiskální impulzy podle Kalouska sami o sobě nic nevyřeší, lze je použít prý pouze tam, kde o jejich efektivitě nemůžeme pochybovat. Pro Českou republiku mohou velké problémy znamenat náklady budoucích období. Kalouskova slova o škodlivosti státní intervence potvrdil pro Českou televizi ekonom Fordhamské univerzity Milan Zelený: „Čím hlubší je krize, tím kratší je její trvání. Pokud se hloubka snižuje, délka se zvyšuje.“

ČNB zpřesnila výhled, shoduje se s Kalouskem

Podobně jako ministr financí předpokládá obrat k růstu v příštím roce také členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. „Za sebe si myslím, že skutečně už některé indikátory naznačují, že to dno se blíží, že už jsme ho dosáhli a že se brzy začneme odrážet. Myslím si, že napřesrok, na jaře příštího roku, by se situace měla začít zlepšovat a příští rok by měl ukázat mírný růst,“ řekla ekonomka v České televizi. V letošním roce očekává mírný pokles ekonomiky, mimo jiné vzhledem k vývoji poptávky ze zahraničí.

Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma již dříve řekl, že česká ekonomika by se mohla pozvolna odlepit ode dna během příštího roku. Nejbližší dvě čtvrtletí budou podle něj pro tuzemskou ekonomiku hodně těžká, neboť dopady krize se začnou naplno projevovat.

Centrální banka změnila také výhled vývoje HDP a v nové prognóze bude očekávat pokles české ekonomiky v letošním roce ve shodě se strážcem státní pokladny mezi jedním a dvěma procenty, tedy více než v minulé prognóze. Na semináři Slovensko-české obchodní komory to oznámil guvernér Tůma. ČNB v dosavadní prognóze předpokládala pokles HDP v roce 2009 0,3 procenta.