30 tisíc odborářů zaplnilo Hradčany, za krizi prý zaměstnanci nemůžou

Praha - Až 30 tisíc lidí se sešlo na Hradčanském náměstí, aby protestovali proti údajnému zneužívání dopadů krize na úkor zaměstnanců. Demonstraci organizovala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a s domácími zástupci se jí zúčastní i jejich kolegové z 11 zemí Evropské unie. Ze zahraničí tak přijelo asi 4 000 lidí. Odboráři již od čtvrtka protestují i v jiných evropských metropolích, především v Berlíně, Bruselu a Madridu. Evropská odborová konfederace (ETUC), která protesty organizuje, očekává celkovou účast až 200 tisíc odborářů. V Praze demonstrovali také školští odboráři. Vadí jim neřešení problémů jejich odvětví, především platové otázky.

Tisícihlavý průvod odborářů vyrazil z pražského Dlabačova na Hradčanské náměstí. Čelo průvodu tvořil transparent s nápisem Zabraňme zneužití krize, za kterým šel šéf ČMKOS Milan Štěch spolu s dalšími odborářskými předáky. Nad průvodem vlály pestrobarevné vlajky a balonky se znaky odborových svazů. Na transparentech byly k vidění například nápisy Nestanou se zaměstnanci psanci a bezdomci? či Nový zákoník práce plus další novoty = návrat do časů roboty.

Na shromaždiště na pražském Strahově přivážely protestující celé dopoledne autobusy. Z Ostravy dorazil dokonce i zvláštní vlak. Mezi demonstranty byla i řada cizinců, nejvíce zřejmě Poláků, své české kolegy ale přijeli podpořit i lidé z Německa, Rakouska, Bulharska, Francie, Chorvatska či Slovinska. Na Hradčanském náměstí se k nim přidali zástupci školských odborů, které předtím demonstrovaly na Maltézském náměstí.

Odboráři na demonstraci, která trvala více než hodinu a skončila kolem 14:30, vyzvali poslance, senátory, prezidenta i současnou a budoucí vládu ke zvýšení veřejných zakázek, k přijetí zákona proti lichvě či vytvoření kombinace zkrácených pracovních úvazků se sociálními dávkami. Zároveň jsou odbory například proti částečné privatizaci penzijního spoření.

Štěch varoval před ponecháním snížených mezd i po krizi

Předseda ČMKOS Milan Štěch ve svém projevu mimo jiné řekl, že odboráři odmítají, aby firmy přenášely důsledky hospodářské krize jen na zaměstnance. Někteří zaměstnavatelé se podle něj například budou i po odeznění krize snažit ponechat mzdy na úrovni, na kterou je snížili kvůli krizi. „Některé firmy přenáší důsledky krize jen na zaměstnance. To je pro nás nepřijatelné a musíme to odmítnout,“ řekl Štěch.

Ve svém projevu odborářský předák a senátor za ČSSD dále řekl, že současná krize je krizí neoliberálních koncepcí v hospodářství. V této souvislosti kritizoval Národní ekonomickou radu vlády (NERV), kterou podle něj tvoří „mnozí z těch, kdo neoliberální koncepty prosazovali“. NERV vytvořila bývalá vláda Mirka Topolánka (ODS), aby kabinetu pomohla s opatřeními proti krizi.

Fischer se bát nemusí

Odboráři protestují bojovat proti údajným snahám zneužívání důsledků krize v neprospěch zaměstnanců. Tímto způsobem podle nich chtěl postupovat bývalý kabinet premiéra Mirka Topolánka (ODS). Vadí jim zejména připravované návrhy novely zákoníku práce a záměry bývalé vlády na pokračování důchodové reformy.

Nová úprava by měla nahradit dosavadní zákoník práce, který i přes prezidentovo veto v parlamentu prosadila těsně před volbami v roce 2006 ČSSD spolu s komunisty. Začal platit v roce 2007 lednu, Ústavní soud však loni celkem 11 jeho ustanovení zrušil. Týkala se například pravomocí odborů či vazby pracovního kodexu na občanský zákoník. Nový ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka novelu hodlá předložit vládě. Proti současné překlenovací vládě premiéra Jana Fischera však demonstrace podle odborářů namířena není.

Vadí výpovědi či prodloužení zkušební doby

„Chceme dát jasný signál, že nechceme, aby žádná vláda, která bude následovat po této úřednické, přicházela s podobnými návrhy,“ dodal již dříve místopředseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. „Výpověď bez udání důvodu, zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc, stanovení odstupného podle počtu odpracovaných let, zkušební doba bude prodloužena na čtyři měsíce, pracovní poměr na dobu určitou možno prodloužit ze stávajících dvou na tři roky,“ vypočítal v České televizi nejpalčivější problémy novely podle odborářů Zavadil.

Na slova Jaroslava Zavadila ovšem reagoval místopředseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Ten v České televizi prozradil, že propouštění zaměstnanců je pro zaměstnavatele snazší, avšak úplně bez důvodu to prý stále možné není. Výpovědní lhůta se prý také pro všechny nezkracuje stejně.

Karel Havlíček v České televizi:

0„Lépe se zaměstnanci budou mít pouze a jen tehdy, pokud se budou mít lépe zaměstnavatelé, tedy pokud budou prosperovat, a právě zpružnění trhu práce jim v tomto pomůže.“


Jaroslav Zavadil argumentuje, že je flexibilita trhu práce v České republice dostatečná. „I podle studie Evropské komise je na tom Česká republika z hlediska flexibility pracovního trhu velmi dobře a z hlediska ochrany pracovního trhu velmi špatně,“ podotýká Zavadil.

Demonstrovaly také školské odbory

Druhým průvodem přišli na Hradčanské náměstí členové školských odborů, kteří již dopoledne uspořádali vlastní setkání na Maltézském náměstí na Malé Straně.

Školské odbory si dlouhodobě stěžují na nízké příjmy učitelů i nepedagogických pracovníků ve školství. Dnešní demonstrací chtěly upozornit na neřešené problémy ve školství, které se podle nich prohlubují. „Je nezbytné na všechny nedostatky upozorňovat nahlas a jejich odstranění razantně vyžadovat zejména nyní, kdy se připravuje návrh státního rozpočtu,“ uvedl předseda školských odborů František Dobšík ve výzvě zveřejněné na internetových stránkách odborového svazu.

František Dobšík pro Českou televizi:

„My jsme pod průměrnou mzdou v ČR a je nedostatek prostředků jak na učebnice, pomůcky, tak i na vzdělávání pedagogů,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík České televizi.

Školské odbory se obávají hlavně toho, že nový ministr financí Eduard Janota připraví rozpočet snížený v kapitolách jednotlivých ministerstev o deset procent. „To by se v regionálním školství promítlo ve snížení výdajů na platy zaměstnanců téměř o osm miliard korun. To by pro školství znamenalo kolaps,“ míní Dobšík.