Lídři unie znovu hledají cestu z bludného kruhu krize

Brusel – Pozornost celého světa se upíná ke klíčovému summitu eurozóny a Evropské unie v Bruselu. Na něm mají evropští lídři říct, jak se konečně dostat z krize a jak zachránit společnou měnu. Součástí plánu má být navýšení záchranného fondu eurozóny, plán na ozdravení bank, zapojení soukromého sektoru a odpuštění části dluhů Řecka. Měnit se bude zřejmě i Lisabonská smlouva. Jenže na rozdíl od jiných summitů, kdy je předem jasné, jak to dopadne, tentokrát přijeli politici do Bruselu rozhádaní. A tak je možné, že dnes řešení jenom nastíní a dále budou ještě dolaďovat technické detaily.

Evropští lídři před summitem slibovali, že přijdou s komplexním opatřením na vyřešení dluhové krize, která zmítá hlavně eurozónou, ale současně ohrožuje i evropskou a světovou ekonomiku. Plán má několik variant, přičemž nejčastěji se hovoří o rekapitalizaci evropských bank, navýšení síly záchranného fondu eurozóny a také výrazné seškrtání řeckých dluhů soukromými investory. V případě bank se hovoří o potřebě navýšení kapitálu o více než sto miliard eur.

Záchrannému fondu by se měla několikanásobně navýšit jeho finanční síla, ovšem bez toho, aby členské státy musely zvýšit garance. Ty nyní čítají 780 miliard eur, díky čemuž reálná úvěrová kapacita fondu činí 440 miliard eur. Z nich ale část už byla použita na záchranné padáky pro Portugalsko a Irsko a zbytek by zřejmě nestačil na záchranu zemí, jako jsou Španělsko a Itálie. Nad nimi se vznáší hrozba, že by se do nich mohla dluhová krize plnou silnou přelít. Napětí panuje zejména kolem Itálie, po níž Brusel chce slyšet jasné kroky vedoucí ke stabilizaci veřejných financí.

Co si o summitu a dluhové krizi myslí ekonomové?

„Čeká nás pravděpodobně další blamáž evropské politické třídy a to, co nás čeká reálně, jsou další pokusy získat čas,“ říká ekonom a politolog Petr Robejšek.

„Myslím, že už je i užitečné přestat přemýšlet v Evropě v kontextu národních financí, ale začít přemýšlet v kontextu evropských financí. Je možná načase to hledí solidarity zemí, které si navzájem pomáhají, rozšířit, protože tak funguje globální svět,“ míní člen NERVu Tomáš Sedláček.

Česká republika podle slov premiéra Petra Nečase podporuje stabilní eurozónu. „Záleží nám na ní, jsme silně ekonomicky provázáni s eurozónou, takže jsme připraveni podporovat legislativní opatření, která povedou ke stabilnímu euru, je to náš vitální ekonomický zájem,“ konstatuje Nečas.

Politici se nemohou shodnout, kolik odepsat z řeckého dluhu

Po dnešku by také mělo být více jasné, jak moc se budou Řecku odpouštět jeho hříchy. Věřitelé by po zemi neměli chtít zpátky aspoň 21 procent dluhů. Spekuluje se přitom o odmazání mnohem vyšší částky, která se může vyšplhat až k šedesáti procentům. Soukromí věřitelé přitom dlouho připouštěli maximálně 40procentní odpis. Těsně před summitem řekli, že mají jiný plán, jeho podrobnosti ovšem zveřejní až později.

„Slovensko říká, že odpis musí být vyšší než 50 procent,“ řekla před odletem na summit odstupující slovenská premiérka Ivata Radičová. Tu dluhová krize de facto stála křeslo, pro navýšení záchranného fondu eurozóny nenašla zprvu dostatečnou podporu, a její vláda proto padla.

Alespoň po padesátiprocentním odpisu řeckého dluhu volá i německá kancléřka Angela Merkelová. Proti se ale staví francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který kope za francouzské banky, na něž krize tvrdě doléhá. „Myslím, že najdeme řešení, jak zajistit, aby se ulehčilo dluhy zasypanému Řecku,“ sliboval nicméně před schůzkou francouzský ministr zahraničí Alain Juppé.

Dalším bodem, se kterým záchranný plán také počítá, je změna stávajících mezinárodních smluv. Úpravy mají zajistit, aby v budoucnu nepřišla krize číslo 2. Může se tak i stát, že dojde na změnu Lisabonské smlouvy.

Cesta eurozóny do dluhové krize

20. října 2009

Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu oznámil na zasedání ministrů financí v Lucemburku, že rozpočtový schodek Řecka za rok 2009 vystoupá na 12,5 procenta, tedy na téměř dvojnásobek původně očekávaného deficitu. Podle Papakonstantina na tom nesla vinu předchozí vláda, která se údajně dopustila manipulací se statistikou.

9. prosince 2009

Agentura Fitch snížila rating státní úvěrové spolehlivosti Řecka z A- na BBB+, a to kvůli špatné fiskální politice. Poprvé po deseti letech tak velká ratingová agentura dala Řecku známku horší než A, a Řecko se tak stalou historicky první zemí eurozóny, která přišla o rating v prestižním pásmu.

6. ledna 2010

Evropská unie prohlásila, že nebude zachraňovat Řecko před bankrotem. „Trhy klamou samy sebe, když si myslí, že ostatní členské státy jednou sáhnou na peněženky, aby Řecko zachránily,“ prohlásil člen rady Evropské centrální banky Jürgen Stark.

21. ledna 2010

Objevily se první spekulace o tom, že by Evropská unie mohla zadluženému Řecku přeci jen pomoci. Začíná se hovořit také o možných dopadech řeckých potíží na banky v dalších zemích eurozóny.

20. února 2010

Německo začalo uvažovat o podobě pomoci Řecku. Podle tehdejšího plánu měly členské země poskytnout půjčky a úvěrové garance ve výši 20 až 25 miliard eur.

2. května 2010

Ministři financí eurozóny schválili finanční pomoc zadluženému Řecku. Podle dohody mělo Řecko získat od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu v následujících třech letech 110 miliard eur.

14. června 2010

Ratingová agentura Moody's srazila úvěrové hodnocení Řecka o plné čtyři příčky na stupeň Ba1 do tzv. spekulativního pásma. Svůj krok agentura zdůvodnila ekonomickými riziky záchranného programu, který Řecku poskytly země eurozóny spolu s Mezinárodním měnovým fondem.

listopad 2010

Objevují se zprávy o tom, že Irsko nezvládá své vlastní dluhy a bude potřebovat podobnou pomoc jako Řecko.

15. prosince 2010

Irský parlament schválil přijetí pomoci od Mezinárodního měnového fondu a eurozóny. Podle plánu mělo Irsko získat půjčku ve výši 67 miliard eur.

prosinec 2010

Zahraniční partneři otevřeli Irsku úvěrovou linku ve výši 85 miliard eur.

12. března 2011

Eurozóna na mimořádném summitu v Bruselu souhlasila se snížením úroků úvěru, který poskytla předluženému Řecku. Řekové také dostali více času na splácení dluhu. Místo 3,5 roku dostali svolení splácet 7 let.

6. dubna 2011

Portugalská vláda se shodla na tom, že i ona bude potřebovat půjčku od svých zahraničních partnerů.

16. května 2011

Brusel přiklepl Portugalsku půjčku ve výši 78 miliard eur.

září 2010

Sílí spekulace o možném státním bankrotu Řecka.

Současnost

Finanční trhy s napětím očekávají rozhodné slovo zástupců eurozóny ohledně řešení dluhové krize i budoucnosti Řecka. Dozvíme se dnes, jestli zadlužená země zbankrotuje? A jak eurozóna zabrání vzniku podobných krizí v budoucnu?