Reportéři ČT: V Česku jsou okrádáni i postižení

Litomyšl - Jak si namastit kapsu na zdravotně postižených? Čeští podnikatelé vymýšlejí nestoudné fígle. Zaměstnávat zdravotně postižené muže být dobrý byznys, jelikož stát na jejich zaměstnávání vydává stovky milionů korun. Jejich část však často končí v kapsách podnikavců. Ti s typicky českou vynalézavostí přišli na to, jak ze státních peněz určených na mzdy postižených pořádný kus ukrojit. Honba za penězi pro postižené občas nabývá neuvěřitelné podoby. Například firma Profistav Litomyšl vyplácí postiženým polovinu mzdy v poukázkách na rekondiční pobyty do Lázní Jeseník, ty však naneštěstí na pobyt vozíčkářů zařízeny nejsou.

Stát vydává na zaměstnávání tělesně postižených zhruba dvě miliardy korun ročně. V České republice se v tomto byznysu pohybuje půl druhé tisícovky firem. Ne vždy však státní příspěvek ve výši osm tisíc korun měsíčně na jednoho postiženého doputuje tam, kam má. Firmy vymýšlejí nejrůznější finty, jak je o peníze připravit. A samotní postižení se často bojí ozvat. „Já si myslím, že jde o stovky milionů korun, které nejsou využity tak, jak by měly být,“ dodává pod rouškou anonymity jeden z nich.

Nejznámější případy zneužívání příspěvku podle §78 zákona o zaměstnanosti jsou ty, kdy je s pracovníkem uzavřena smlouva a on buďto přispívá na nějaké občanské sdružení nebo je mu mzda dávána částečně i v naturální podobě, což znamená, že se mu nabízí nějaký lázeňský pobyt nebo lázeňský poukaz, kvalifikační poukaz a nebo je mu přímo řečeno, že bude muset mít kurz angličtiny, případně jiných dovedností, a finanční prostředky na takový kurz mu jsou sráženy přímo z jeho mzdy.

Školit se, školit se, školit se 

Povinně se u firmy Hewer musela školit také slečna Monika. „Já jsem sice ve své pracovní smlouvě opravdu měla mzdu ve výši 7 000 korun, ale ve skutečnosti jsem dostávala na svůj účet mzdu pouze 3 680 korun. Protože část té mé mzdy, z těch 7 000 korun, jsem poukazovala zaměstnavateli, za jakási školení, za jakési vzdělávací kurzy. Tyto vzdělávací kurzy jsem musela odebírat povinně, protože zaměstnavatel mi zaslal dopis, že pokud já nesouhlasím a nebudu se chtít vzdělávat, tak že se mnou rozváže pracovní poměr,“ vypovídá slečna Monika.

Jednatel firmy Leoš Princl v e-mailu zaslaném České televizi odmítá, že by školení bylo povinné. „My jsme je nikomu nenutili, vždy jsme je nabízeli s citem a s plným vysvětlením, oč jde. Na začátku byl plný souhlas každého zaměstnance,“ píše se v Princlově zprávě.

Další fintou některých zaměstnavatelů je, že její zaměstnanci musí povinně vstoupit do občanského sdružení založeného firmou a povinně přispívat na jeho chod. A nejde zrovna o malé částky. Členský příspěvek do občanského sdružení, který museli odvádět například zaměstnanci Prvního integračního centra, činil až 2700 korun. Českolipská firma se nyní přejmenovala na Sdružení ZP o.s. Že ve své praxi vesele pokračuje, dokládají měsíc staré darovací smlouvy, v nichž se zaměstnanec zavazuje ke sponzorskému daru ve výši 2000 korun ve prospěch Sdružení, které ho zaměstnalo.

Pobyt v lázních spíše přidělá vrásky 

V poslední době se objevil fenomén, kdy někteří zaměstnavatelé nebo provozovatelé chráněných dílen platí část mzdy zaměstnancům v tzv. nepeněžitých poukázkách. To znamená, že zaměstnanec dostane část mzdy vyplacenou peněžně a část v jakési poukázce. Samozřejmě řada zaměstnanců žádné poukázky nechce. Oni chtějí peníze přímo na ruku. Přesto pokud chtějí v konkrétní firmě pracovat, musí přijmout pracovní podmínky i s tím, že jim bude vyplácena část mzdy v poukázce. Podobně to praktikuje firma Profistav Litomyšl.

Pan Jan práci u firmy nepřijal. Jeho přítelkyně, vozíčkářka, ji přijala. A skutečně jako část mzdy dostává poukázky do Priessnitzových lázní Jeseník. V samotných lázních Jeseník nicméně na hosty čeká několik překvapení. Vjezd pro vozíčkáře není ani v přijímací kanceláři. „Jestli myslíte komplexní léčbu na vozíku, tak je to tady pro ni nevhodné. Tady to není bezbariérové, ani procedury. Tady to pro vozíčkáře není,“ odpovídá na otázku bezbariérového přístupu výmluvně pracovnice jesenických lázní.

Firma Profistav tvrdí, že vyplácet zaměstnance zčásti formou poukázek, jim navrhla firma Handi Jobs, která jim vyhledává zdravotně postižené pracovníky. „Naše společnost má zájem tento projekt podporovat, nicméně pokud se tento ukáže jako nevyhovující, bude zváženo ukončení spolupráce,“ dodává zástupce firmy Profistav. Tady je opět nutné dodat, že i když jsou poukázky neplatné, zaměstnanci je koncem minulého týdne obdrželi jako součást mzdy.