Propad evropské ekonomiky je rychlejší, než se čekalo

Brusel - Propad hospodářství Evropské unie a eurozóny byl v prvním čtvrtletí letošního roku ještě rychlejší, než očekával Eurostat. Podle dnes zveřejněných upřesněných statistik se HDP eurozóny meziročně propadl o 4,8 procenta namísto původně odhadovaných 4,6 procenta. Hospodářství celé evropské sedmadvacítky pokleslo meziročně o 4,5 procenta, Eurostat přitom původně odhadoval propad o 4,4 procenta, který by byl i tak rekordní.

Nová čísla odhalila nejstrmější pád hospodářství eurozóny od roku 1995, tedy od doby, kdy se statistiky vedou. Vyvrátila tak naději některých odborníků, že se ekonomiky odrážejí ode dna. I přesto se recese v evropských ekonomik vyvýjí přibližně v souladu s předoklady Eurostatu. Ten původně odhadoval, že v EU i v eurozóně HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím kleslo shodně o 2,5 procenta. Podle zpřesněných odhadů se shodným tempem propadalo hospodaření eurozóny, ale pokles HDP v EU byl mírně pomalejší a činil 2,4 procenta.

Petr Zahradník, ekonom České spořitelny:

„Jediným jakýmsi ostrovem jistoty v současné době je skutečně ostrov, a to Kypr. Vedle toho ještě Polsko a svým způsobem i Česká republika představují země, kde ta krize nevypukla zatím nijak výrazně intenzivně. Ale je pravdou, že v té výrazné vzájemné závislosti mezi jednotlivými evropskými státy prostě ty, které propadají nejvíce, tahají do té propasti i ty, které zatím nebyly tak výrazně zasaženy těmi strukturálními poruchami.“

Video Rekordní propad evropské ekonomiky
video

Rekordní propad evropské ekonomiky


Pomyslnému žebříčku klesajících zemí vévodí ty, které v minulém období raketově rostly. Hluboko pod průměrem Evropské unie jsou pobaltské republiky. Z nich zejména Lotyšsko, které se meziročně propadlo bez 18,6 procenta.

Za hospodářskou recesí, která může unii trápit i v příštím roce, stojí propad v celé řadě dalších ekonomických ukazatelů. Spotřební výdaje domácností v prvním čtvrtletí poklesly o 0,5 procenta v eurozóně a o jedno procento v evropské sedmadvacítce. Investice se propadly ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 4,2 procenta v eurozóně a o 4,4 procenta v celé Evropské unii.

Miroslav Frayer, analytik Komerční banky

„Největší překvapení bylo na straně spotřeby domácností, naopak co se týká investic, ten pokles nebyl tak razantní, jak se čekalo.“


Se zpomalením ekonomiky souvisí i citelný pokles vývozu a dovozu. Export se během prvních třech měsíců letošního roku propadl o 8,1 procenta v eurozóně a o 7,8 procenta v EU ve srovnání s posledními třemi měsíci loňského roku. Import se přitom mezičtvrtletně propadl o 7,2 procenta v eurozóně a o 7,8 procenta v celé unii.

I přesto, že hospodářský útlum odstartoval ve Spojených státech, dopady optikou ukazatelů HDP více pocítila právě Evropa. Spojené státy ale na zmírnění krize vynaložily už stovky miliard dolarů, a právě to může tamní hospodářský růst zbrzdit až na několik let dopředu. „Tyto deficity budou Američané samozřejmě muset splácet. Splácet je pravděpodobně budou muset z růstu daní, růst daní znamená snížení konkurenceschopnosti, což znamená konkurenční nevýhodu ve srovnání s ostatními ekonomikami,“ uzavřel hlavní ekonom ING Vojtěch Benda.