Co přinese zdravotnická reforma?

Praha – Zdravotnická reforma už klepe na dveře. V příštím roce budou lidé platit za den v nemocnici o 40 korun víc, naopak na poplatku za recept ušetří. Nově si ale začnou platit ze svého levné léky do 50 korun a poprvé v historii si budou moci připlatit za rozdíl mezi základní a nadstandardní péčí. Co se všechno od roku 2012 změní, řešil pořad Suma sumárum. Podle odborníků se navíc lidé bojí mnoha věcí úplně zbytečně.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger přitom hodlá dávkovat svou reformu postupně. Už od letošního prosince budou lidé platit za každý den v nemocnici stovku místo dnešních 60 korun. Od ledna pak dají v lékárně třicet korun za recept místo dnešních třiceti korun za každou položku. Od začátku roku také začne stát dělit péči na standard a nadstandard. Zároveň bude postupně zpoplatňovat levné a méně účinné léky.  

Hegerova reforma navíc umožní vybírat peníze za rozdíl mezi základní a nadstandardní péčí. Pacienti si tak budou moci nově připlatit za rozdíl mezi běžným a lepším kyčelním kloubem, sádrou nebo oční čočkou. „Pokud dojde k těmto změnám, pacient si bude hradit pouze část té čočky. Mezi čočkami je velký rozdíl, třeba i 10 tisíc,“ podotkl Martin Filipec, lékařský ředitel oční kliniky Lexum. 

Oko
Zdroj: Isifa/Rex Features/Christian Hough

„Nemyslím si ani, že je to věc zvýhodňující bohaté lidi. Často přicházejí bohatí lidé s názorem, že už si takhle platí v tom zdravotním pojištění dost, takže už nejsou ochotni si připlatit vůbec nic. A člověk třeba relativně chudý, ten si zakládá na svém zdraví a chtěl by si připlatit,“ říká primářka polikliniky Medico Jitka Vydrová. 

„Reforma přináší také tu změnu, že pacient má větší práva vůči lékaři. “Radím lidem, aby se ptali, aby hájili svoje zájmy ve všech oblastech - finančních produktů, pojišťoven a podobně.

Pokud máme vnímat pacienta jako klienta, tak bychom se i tak k němu měli chovat. Ale zároveň i on by se měl chovat jako klient, co vyžaduje nějakou službu," dodává analytik serveru Bankovnipoplatky.com Patrik Nacher. 

Češi často odmítají rozdělení standard/nadstandard

Češi však podle exkluzivního průzkumu, který pro pořad Suma sumárum uspořádala agentura Ipsos, nesouhlasí s rozdělením zdravotní péče na standardní a nadstandardní. „Až 23 procent obyvatelstva odmítá toto rozdělení. Samozřejmě nejdůležitější důvod je, že to moc nechápou,“ uvádí ředitel agentury Ipsos Radek Jalůvka. 

Nemocnice
Zdroj: ČT24

Reformu naopak pozitivně vnímají lidé mladší, lidé s vyšším vzděláním a s vyšším příjmem. „Odmítání standardu/nadstandardu pramení z toho, že lidi si vůbec neuvědomí, kolik stát na zdravotnictví vydává peněz a neuvědomují si přesně, co jim přinese standard/nadstandard,“ dodal Jalůvka. 

Podle něj navíc lidé za běžnou věc vnímají dary doktorovi, například lahev vína nebo bonboniéru. Celkem 60 procent respondentů přiznalo, že už dali doktorovi nebo sestře nějaký dar. Dokonce devět procent z nich přiznalo, že to byla i nějaká peněžitá odměna. „Což v podstatě je připlacení si nadstandardu,“ míní Jalůvka.

Standardní péče

  • péče v rozsahu, který je hrazen ze systému veřejného zdravotního pojištění

Nadstandardní péče

  • vyhláškou MZ budou definovány výkony, kde bude možno za příplatek nad úhradu z veřejného zdravotního pojištění dostat nadstandardní výkon. Například robotická operace místo invazivní, lepší/dražší čočka při operaci šedého zákalu nebo kvalitnější kloubní náhrada. Jedná se přitom jen o příklady pro názornost. Co bude nakonec ve vyhlášce definováno, zatím není známo. Pacient si od data účinnosti nové vyhlášky připlatí pouze rozdíl v ceně nadstandardu a standardu, hrazeného z veřejného zdravotního pojištění. Správnou definici zná lépe zdravotní pojišťovna (OZP) nebo MZ.
  • obecně ale lidé chápou nadstandard spíše jako komfort prostředí, jednolůžkový pokoj v nemocnici, čekací dobu u lékaře, jak s pacientem jedná zdravotnický personál apod.

Zdravotní připojištění

  • komerční – na trhu již běžně existují produkty, které řeší pojištění úrazu či nemoci (pojištění pracovní neschopnosti, pojištění hospitalizace, úrazové pojištění, pojištění invalidity, atd.). Užitek těchto produktů je v náhradě ušlého výdělku a v pokrytí nákladů na léčbu. Dá se říct, že se dají využít i pro nadstandard obecně – při onemocnění nebo hospitalizaci se vyplácí plnění, které může klient/pacient použít na nadstandardní pokoj, dražší léky atd. Ale tyto prostředky mohou být použity pacientem i na doplatek nadstandardního výkonu po novém roce. Otázka je, jestli budou stačit.
  • Pojištění nadstandardu v pojetí dle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Komerční pojišťovny jej teprve připravují a čekají na znění vyhlášky MZ, ale bezpochyby takové produkty budou velmi brzy uvedeny na trh.
  • Sazba připojištění výše pojistného vtažená k určitému časovému období (měsíc, rok), která je stanovena pojistně matematickými metodami. Její výše závisí zejména na výši pojistné částky (kolik klient dostane při pojistné události), věku pojištěného při vstupu do pojištění. Sazba pojistného zůstává po celou dobu pojištění stejná, nezvyšuje se s přibývajícím věkem klienta.

Poplatky v nemocnicích:

  • 100 korun/den
  • 3 000 korun/měsíc
  • 36 500 korun/rok
  • při pojištění 600 korun/rok – pobyt v nemocnici ZDARMA = pojištění regulačního poplatku za pobyt v nemocnici (od 1. 12. 2011 – 100 korun za každý den)
Vydáno pod