České dráhy propustí až třetinu pracovníků generálního ředitelství

Praha - České dráhy (ČD) chtějí propouštět. Zeštíhlet má především generální ředitelství státního podniku. Během nadcházejících dvou až tří let by měla odejít téměř třetina zaměstnanců ředitelství, řádově se jedná o stovky lidí. Tímto ale propouštění v železničním molochu zdaleka neskončí, stát chce totiž posílat drahám méně peněz a pustit na železnici konkurenci, což počet zaměstnanců drah zcela jistě poznamená. Odborářům se to ale nelíbí a jsou odhodlaní protestovat.

„Management drah se zabývá racionalizací administrativy, která by mohla vést ke snížení počtu lidí v kancelářích generálního ředitelství až o třicet procent,“ oznámil dnes zaměstnancům drah generální ředitel firmy Petr Žaluda.

Propouštění tím ale nekončí, v dalších letech se dotkne nejen administrativy, ale i technického personálu. České dráhy by totiž měly příští rok dostat od státu méně peněz a omezit dálkovou i regionální dopravu. Kolika pracovních míst z celkového počtu 29 tisíc se to dotkne, dráhy zatím tají. „Za dva měsíce bude hotový nový jízdní řád. Teprve potom budeme mít lepší informace o tom, kolika zaměstnanců se redukce dotkne,“ řekl ČT24 mluvčí ČD Petr Štáhlavský.

Video Reportáž Jakuba Linky a Hany Vorlíčkové
video

Reportáž Jakuba Linky a Hany Vorlíčkové

Odboráři chtějí propouštění zabránit

Odbory chtějí přimět ministerstvo, aby ještě zvážilo snížení rozpočtu Českých drah, a zabránilo tak propouštění. „Chceme jednat s ministerstvem racionálně. Pokud to ale nebude možné, pak musíme ukázat svou sílu. Zastavíme na čas vlaky a budeme cestujícím dávat letáky,“ varoval místopředseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. Ministerstvo odborářům vzkázalo, že pokud k propouštění dojde, bude jednat s maximální sociální citlivostí.

Ministerstvo dopravy chce během deseti let otevřít 75 procent trhu osobní dálkové dopravy konkurenci Českých drah. Pro dráhy by to znamenalo problémy. Podle Pejši by byly oproti konkurenci ve velké nevýhodě. Dlouhodobě neměly peníze na investice do nových vozidel. Do roku 2002 se navíc místo státu staraly o kolejovou infrastrukturu. Vnitřní dluh drah odhadl Pejša na 20 miliard korun. Otevření trhu v roce 2010 proto odbory považují za předčasné.