Hudební průmysl zvedá hlavu, alespoň v Británii

Praha/Londýn - Po letech stagnace se hudební průmysl zřejmě odrazil ode dna. Firmy a umělci letos v Británii po dlouhé době poprvé hlásí, že se zisky zvedají. "Podle zprávy, kterou zveřejnil britský Svaz autorů, loni vzrostl objem příjmů hudebníků a všech, kteří v hudební sféře pracují, téměř o pět procent a vyšplhal se bezmála na čtyři miliardy liber," informuje spolupracovník ČT Ivan Kytka.

„Hudební průmysl prochází jiným cyklem krize než světová ekonomika. My krizi pociťujeme již deset let a hudební průmysl proto již dělal určitá opatření,“ vysvětluje Petra Žikovská, ředitelka české pobočky Mezinárodní federace hudebního průmyslu. Především se údajně naučil diverzifikovat zdroje svých příjmů, což se v současnosti začíná projevovat.

Jako stále účinnější finanční zdroj v hudebním průmyslu se prosazuje prodej například triček a dalších doplňkových předmětů, což se dobře doplňuje s podporou sponzorů. „Někteří (umělci) by bez finančních injekcí od velkých britských firem nebyli schopni vydělávat na své živobytí,“ říká Kytka.

Určité velké finanční či obchodní skupiny pracují dále na tom, že v rámci svého marketingu vytvářejí malé hudební stáje, kde umožňují začínajícím talentům, aby nahráli svou píseň, pak jim dále pomáhají s distribucí, uvádí Kytka.

Dobré zprávy z Británie znamenají pro Česko velmi málo…

Podle hudebního publicisty Pavla Klusáka ale dobré zprávy z Británie znamenají pro český trh jen velmi málo, neboť česká hudba se ve většině případů neprodává na globálním trhu. Britské hudební odvětví je naopak jedním z tahounů exportu Británie. Ostrovní pop je například mimořádně úspěšný v USA. Jedna z deseti nových nahrávek, které se prodají ve Spojených státech, je právě britská.

Mezi celosvětové nové trendy v hudbě patří to, že zájemci si stále častěji budou kupovat spíše jednotlivou píseň než celé album. „Tato okolnost je jedním z kvantifikátorů, které je třeba započíst při hledání nových stezek,“ uvažuje Žikovská.

Lidé raději chodí na koncerty

Snížení zájmu o nákup fyzických hudebních nosičů se ovšem odráží ve zvýšeném důrazu na produkci živé hudby. „Koneckonců v téhle době, kdy tolik z nás pracuje u počítače, lidem vůbec nevadí dopřát si živý zážitek namísto dalšího nosiče,“ uzavírá Klusák.