Jak postupovat při krachu cestovky?

Praha - Krach cestovní kanceláře Tomi Tour ukázal, že ani poměrně velká zavedená cestovní kancelář, navíc zaštítěná známým jménem, nemusí zaručovat, že její klienti na zaplacenou dovolenou skutečně odjedou. Experti navíc nyní hrozí, že kvůli nižší poptávce po zájezdech způsobené hospodářskou krizí by letos Tomi Tour nemusel být zdaleka poslední cestovkou, která se v plné sezoně položila. Pod heslem "vždy připraven" proto přicházíme s návodem, jak postupovat, když už nás ona nepříjemná záležitost v podobě krachu cestovní kanceláře, se kterou jsme měli odcestovat, potká.

České cestovní kanceláře musí být ze zákona pojištěny. A právě pojištění je první věc, na kterou bychom se měli v cestovní kanceláři, nejlépe ještě před zakoupením zájezdu, ptát. Každá cestovní kancelář by nám měla být ochotná sdělit, u kterého ústavu je pojištěna. Její informaci pak můžeme bez problémů ověřit na internetových stránkách konkrétní pojišťovny.

Pokud jsme si tedy skutečně koupili zájezd od cestovní kanceláře, která je řádně pojištěná, můžeme být i v případě jejího krachu, byť je to nepříjemná záležitost, relativně v klidu. Většinu peněz, které jsme zaplatili, dostaneme zpět.

Nejlepší je prevence

Po zkažené dovolené zajisté nikdo netouží. Jak tedy rozpoznat možné problémy cestovní kanceláře, co si ověřit, abychom se vyhnuli těm cestovkám, které by mohly zkrachovat?

  1. Před rezervací zájezdu musíme ověřit, zda je cestovní kancelář pojištěna. Nejsnazší je navštívit stránky ministerstva pro místní rozvoj, kde jsou odkazy na pojišťovny, které toto pojištění poskytují. Na jejich internetových stránkách jsou potom zveřejněny seznamy pojištěných kanceláří.
  2. Pozornost je třeba věnovat i ceně zájezdu. Když je v porovnání se srovnatelnými nabídkami jiných cestovek příliš nízká, může to signalizovat problémy.
  3. I prodej zájezdů na dlouhou dobu dopředu, například rok, může signalizovat, že cestovka čelí vážným problémům.


Zařídí náležitosti cestovka, nebo musí klient?

Pojistnou událost, kterou krach je, nahlašuje sama cestovní kancelář, neboť je to právě ona, kdo je pojištěn. Klienti by ale neměli jen nečinně sedět a čekat, až je pojišťovna osloví. „Já bych klientům doporučil, aby se v co nejkratší době obrátili na danou pojišťovnu, a ta je potom vyzve, aby předložili originál nebo notářsky ověřenou kopii cestovní smlouvy a doklad o zaplacení,“ radí Štěpán Landík, ředitel společnosti Etics ITP, která je dceřinou společností Evropské cestovní pojišťovny.

Cestovní smlouvu by klienti každé cestovní kanceláře měli dostat již v případě, že zaplatí třeba jen část z celkové ceny zájezdu. Pokud tomu tak není a zákazníci smlouvu od cestovky nedostali, i když zaplatili zálohu, ani v tomto případě nemusí zoufat. „Pokud zaplatíme zálohu, tak o tom máme doklad, takže i v tomto případě máme nárok na vrácení této zálohy,“ upozornila právnička Sdružení obrany spotřebitelů Eva Strnadová.

Kolik pojišťovna zákazníkům zkrachovalé cestovky zaplatí?

Povinné pojištění cestovních kanceláří musí ze zákona činit 30 procent z plánovaných tržeb nebo tržeb předchozího období. Z této pojistné sumy se v případě bankrotu cestovky nejprve platí repatriace jejích klientů zpět do vlasti, případně jejich ubytování a další služby, pokud je cestovka nezaplatila ještě před svým krachem a pokud se pojišťovna rozhodne již zahájené zájezdy předčasně neukončit.

Eva Strnadová, právnička Sdružení obrany spotřebitelů:

„Pokud chtějí hoteliéři či dopravci zaplatit nějaký poplatek třeba za transfer, potom bychom klientům poradili, ať nic neplatí a obrátí se na pojišťovnu.“


Suma, kterou pojišťovna vyplatí klientům, kteří na dovolenou neodcestovali nebo se z ní museli vrátit předčasně, potom závisí na počtu podaných žádostí. Pokud výše pojistného plnění nepřekročí limit oněch 30 procent tržeb, dostanou klienti zpět celou částku, kterou za zájezd zaplatili. V případě započatých, ale nedokončených zájezdů se tato suma pochopitelně krátí o cenu již vyčerpaných služeb.

Pokud je ovšem podaných žádostí příliš, celou sumu klienti zpět nedostanou, je jim poměrně zkrácena. To se ovšem nestává často. „Od roku 2001 v Česku došlo ke krachu zhruba 20 cestovních kanceláří a v drtivé většině dostávali jejich klienti buď sto procent, nebo částku na úrovni 90 až 95 procent,“ ujistil Landík.

Jak rychle dostanou lidé své peníze?

Důležité nejsou jen samy peníze, ale také to, jak rychle je klienti zkrachovalé cestovní kanceláře dostanou zpět. „Zákonná lhůta je maximálně šest měsíců,“ uvedla Strnadová. To tedy znamená, že nejdéle za půl roku od krachu cestovky musí mít její zákazníci na svých účtech kompenzaci od pojišťovny. Pokud ovšem cestovní kancelář s pojišťovnou spolupracuje a předá jí všechny potřebné podklady, měly by být nároky klientů uspokojeny mnohem dříve.